Jak na věc


auditorske firmy brno

Ověřovací zakázky – ověření nefinančních informací

    Ověřovací zakázka je dle definice z Koncepčního rámce ISA zakázka, kde má odborník za cíl vyjádřit závěr s cílem zvýšit míru důvěry předpokládaných uživatelů ohledně výsledku hodnocení. Typickým příkladem této ověřovací zakázky je ověření účetní závěrky auditorem - audit, kde jsou jednotlivé strany definovány následovně:
    A pokud nastane případ, že auditor není schopen vyjádřit svůj výrok z důvodu omezení rozsahu, podá svůj závěr následovně: „V důsledku významnosti skutečnosti popsané v odstavci obsahujícím základ pro odmítnutí výroku jsme nebyli schopni získat dostatečné a vhodné důkazní informace, které by poskytly základ pro vyjádření našeho výroku. Proto výrok k účetní závěrce nevyjadřujeme.“
    Pro všechny ověřovací zakázky platí, že je nutné při jejich realizaci dodržovat ustanovení ZoA, EK, ISQC1 a ostatní ISA. Ověřovací zakázky se dělí na ověřování historických finančních informací a ověřování jiných než historických finančních informací. Vhodné je podotknout, že termín „audit“ je spojen pouze s ověřením historických finančních informací (ověřování peněžních částek popisujících minulé události). V praxi je však tento termín používán nevhodně i na ověření informací, které nemají ani historický ani finanční charakter.


Ověření historických finančních informací

    Pokud auditor na základě svých prací usoudí, že účetní závěrka je ve stavu, že musí modifikovat svůj výrok např. ve formě výhrady, formuluje svůj výrok následovně: „Podle našeho názoru, s výhradou vlivů skutečnosti popsané v odstavci obsahujícím základ pro výrok s výhradou, účetní závěrka ve všech významných (materiálních) ohledech věrně zobrazuje ….“
    V případě, že auditor dospěje k závěru o stanovení tzv. záporného výroku, je formulace výroku stanovena následovně: „Podle našeho názoru, vzhledem k významnosti skutečností popsaných v odstavci obsahujícím základ pro záporný výrok, účetní závěrka nezobrazuje věrně…“


V případě dotazů nás kontaktujte

    První z nich jsou zakázky, kde auditor vyjadřuje závěr v pozitivní formě („Podle našeho názoru…“) a tyto zakázky poskytují přiměřené ujištění. Přiměřené ujištění však není ujištění absolutní! Znamená to, že auditor musí provést řadu auditorských procedur, aby si mohl utvořit názor, za kterým bude stát. Typickou zakázkou tohoto typu je audit účetní závěrky, který může být jak povinný (ze zákona), tak i dobrovolný (např. žádost od mateřské společnosti). Povinné ověření účetní závěrky auditorem je nejregulovanější auditorskou službou a vztahuje se na něj zejména ZoA, EK a ISQC 1. Dobrovolné ověření účetní závěrky auditorem je službou, na kterou se ZoA vztahuje pouze přiměřeně. Může jím být např. audit pro zvláštní účely, kde je výslovně určeno pro jakého uživatele je tento audit určen. V tomto auditu nemusí jít o zásady vedoucí k věrnému obrazu jak je tomu u povinného auditu účetní závěrky. Společnost může např. obdržet příkaz sestavit účetní závěrku dle účetnictví na bázi peněžních toků
    Tyto služby nemají vlastní definici, ale velmi se podobají ověřovacím zakázkám, proto se jim IAASB specificky věnuje a označuje je jako související služby. ZoA na tyto služby nijak specificky nedopadá. Tyto zakázky se musí řídit EK a ISQC 1. Souvisejícími službami jsou např. dohodnuté postupy. I když jsou tyto zakázky podobné ověřovacím zakázkám, liší se v několika podstatných věcech a to:
    Zpráva je výhradně určena klientovi zakázky a to z  důvodu, že strany, které nejsou seznámeny s danou zakázkou, by si mohly tuto zakázku vysvětlit jinak. Jedním z nejznámějších případů, který může být příkladem souvisejících služeb je zakázka s názvem Due diligence, dalším příkladem může být sestavení účetní závěrky nebo obdobných výkazů. Sestavení účetní závěrky nebo obdobných výkazů nemůže poskytnout osoba nebo společnost, jež je současně auditorem společnosti.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00