Jak na věc


jména slovanských bohů

Čínská, korejská a vietnamská jména

    Do tohoto typu patří jména, ve kterých příjmení předchází předložka, člen či některé další výrazy vyskytující se obvykle ve jménech cizího původu (uvedené samostatně, v kombinaci či spojené v jedno slovo): dalla, de, del, di, dos, el, la, le, van, von, O’, ben, bin, y, zu (všechny uvedené výrazy lze psát i s velkým písmenem, záleží na konkrétním jméně). Pádová koncovka se u těchto jmen přidává k příjmení podle zakončení (viz jednotlivé kapitoly o skloňování mužských osobních jmen): Robert De Niro, Vincent van Gogh, Vittorio de Sica, Le Corbusier, Charles de Gaulle, Peter O’Toole, David Ben Gurion, Karl Theodor zu Guttenberg – 2. p. Roberta De Nira, Vincenta van Gogha, Vittoria de Sicy/Siky, Le Corbusiera, Charlese/Charlesa de Gaulla, Petera O’Toola, Davida Ben Guriona, Karla Theodora zu Guttenberga – 5. p. Roberte De Niro, Vincente van Goghu, Vittorio de Sico/Siko, Le Corbusiere, Charlesi/Charlese de Gaulle, Petere O’Toole, Davide Ben Gurione, Karle Theodore zu Guttenbergu.
    U zdvojených rodných jmen (se spojovníkem či bez něj) skloňujeme obě části jména: Jean(-)Jacques, Jean(-)Paul, Anna(-)Louisa – 2. p. Jeana(-)Jacquesa/Jacquese, Jeana(-)Paula, Anny(-)Louisy – 5. p. Jeane(-)Jacquesu/Jacquesi, Jeane(-)Paule, Anno(-)Louiso apod. Podrobněji o užívání spojovníku viz Spojovník.


Víceslovná příjmení bez spojovníku

    Pokud předložka rozvíjí víceslovné příjmení (nejde tedy jako v předchozím případě o typ jméno + předložka / člen / jiný podobný výraz + příjmení), za základ se považuje první část příjmení (před předložkou/spojkou/členem) a ta se skloňuje. Předložka/spojka/člen a druhá část příjmení se ponechává nesklonná: Ramón Gómez de la Serna, Julien Offray de La Mettrie – 2. p. Ramóna Gómeze de la Serna, Juliena Offraye de La Mettrie – 5. p. Ramóne Gómezi de la Serna, Juliene Offrayi de La Mettrie. V případě španělského y (slučovací spojka), které není pro české pisatele jako spojka zřetelné, se připouští i skloňování druhé části: Pijoan y Soteras – 2. p. Pijoana y Soteras i Pijoana y Soterase – 5. p. Pijoane y Soteras i Pijoane y Soterasi.
    Rodná jména, která jsou zakončena jinak než na souhlásku nebo na -a, mohou ve spojení s příjmením či jiným jménem zůstat nesklonná: film Charlie Chaplina, myšlenky René Descartesa, knihy Jo Nesbøho apod. Příjmení zůstávají nesklonná pouze výjimečně (jde většinou o jména zakončená ve výslovnosti na [oa] – Maurois, Delacroix, Leroy), a to především po předložce či skloňovaném rodném jméně: pro Reného Malroy apod.
    Víceslovná ženská příjmení kombinují ženino příjmení rodné a příjmení manželovo. Jde-li o jména česká, skloňujeme obě části: Otýlie Sklenářová-Malá, Lucie Saicová Římalová – 2. p. Otýlie Sklenářové-Malé, Lucie Saicové Římalové. Jde-li o jména cizí, je možné skloňovat a přechylovat obě části nebo ponechat první část nesklonnou a nepřechýlenou (záleží na tradici): Marie Curie-Skłodowska, Shirley Temple-Blacková i Templová-Blacková – 2. p. Marie Curie-Skłodowské, Shirley Temple-Blackové i Templové-Blackové. O užití spojovníku ve zdvojených ženských příjmeních viz Spojovník.


Víceslovná orientální jména (typ Muhammad Alí Džairí, Nguyen-Du, Tu Fu)

    Do této skupiny spadají víceslovná (zpravidla dvouslovná) příjmení bez spojovníku, ve kterých jednotlivé složky nejsou spojeny žádným z výrazů uvedených v bodě 1 (předložka, člen apod.). V příručce Naše a cizí příjmení v současné češtině M. Knappová uvádí, že jde převážně o jména španělská složená z dědičného příjmení po otci a po matce. Doporučuje zde skloňovat obě části příjmení, ale v případě užití všech tří částí jména nelze vyloučit ani skloňování pouze druhé složky příjmení (Manuel Fagundes Telles – 2. p. Manuela Fagundese Tellese (či Manuela Fagundes Tellese) – 5. p. Manuele/Manueli Fagundesi Tellesi či Manuele/Manueli Fagundes Tellesi). O víceslovných rodných jménech typu Jean Jacques, Anna Louisa viz bod 2.


Jména obsahující předložku, člen, spojku apod. (typ Robert De Niro, Vincent van Gogh, Vittorio de Sica, Le Corbusier, Charles de Taille, Cyrano de Bergerac, Leonardo da Vinci, Rembrandt van Rijn, Calderón de la Barca, Gómez de Avellaneda, Pijoan y Soteras)

    U některých jmen je možné se setkat i se skloňováním pouze jedné části, obvykle rodného jména, a příjmení může zůstat beze změny. Tento způsob se užívá zpravidla u šlechtických jmen obsahujících předložku, u kterých je povědomí, že se jedná o předložku a jméno, stále silné (naopak u jiných jmen už se výrazy typu de, di apod. staly součástí příjmení a jako předložka se nepociťují). Toto povědomí o předložce a místním jménu je u některých známějších jmen posilováno také díky přeložené podobě (Cyrano de Bergerac – Cyrano z Bergeracu). Některá jména lze užívat dvojím způsobem – ponechat jméno po předložce nesklonné nebo skloňovat obě části: Leonardo da Vinci, Rembrandt van Rijn, Choderlos de Laclos – 2. p. Leonarda da Vinciho i Leonarda da Vinci, Rembrandta van Rijna i Rembrandta van Rijn, Choderlose de Laclose i Choderlose de Laclos – 5. p. Leonardo da Vinci, Rembrandte van Rijne i Rembrandte van Rijn, Choderlosi de Laclosi i Choderlosi de Laclos. U jmen ženských záleží na tom, zda příjme
    Skloňování těchto jmen je rozkolísané, záleží na tradici užívání konkrétního jména, do jaké míry je známé či nové, jak se vžije. Některá z těchto jmen se užívají i bez příjmení: Leonardo (da Vinci), Rembrandt (van Rijn), Don Quijote (de la Mancha); jiná naopak bez rodných jmen: van Gogh, von Sternberg, de Gaulle, La Mettrie; další i bez předložky či členu: Beethoven.
    Spadají sem osobní jména s předložkami, členy, s několika rodnými jmény, zdvojená příjmení, několikaslovná orientální jména či několikaslovná příjmení. Až na výjimky jsou zde řešena jména mužská. Jména ženská se řeší analogicky. Podrobný výklad o nich lze nalézt v kap. Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci.


Zdvojená jména se spojovníkem (typ Čapek-Chod, Willman-Grobowski, Colloredo-Mansfeld, Clam-Gallas, Štorch-Marien, Toulouse-Lautrec, Saint-Exupéry, Jean-Jacques)

    Mají-li čínská, korejská a vietnamská jména více částí, skloňujeme zpravidla až poslední část jména, a to bez ohledu na pořadí rodného jména a příjmení. Lze však skloňovat i více částí jména (zpravidla je to vedle poslední i první část), pokud jsou dobře začlenitelné do morfologického systému češtiny (čínské jméno Tu Fu, korejské jméno Kim Il-song, vietnamské jméno Nguyen-Du – 2. p. Tu Fua, Kim Il-songa či Kima Il-songa, Nguyen-Dua či Nguyena-Dua – 5. p. Tu Fu, Kim Il-songu či Kime Il-songu, Nguyen-Du či Nguyene-Du).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00