Jak na věc


katedra kriminální cizinecké a pohraniční policie zlín

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Právnická fakulta Katedra správního práva a správní vědy

    10 instituci vykonávající policii ve funkčním smyslu- Policii České republiky. Policie České republiky patří mezi veřejné bezpečnostní sbory s celostátní působností, je rovněž bezpečnostním sborem ozbrojeným. Podle zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, náleží mezi tyto sbory Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní a informační služba a úřad pro zahraniční styky a informace. Tento pojem, tj. bezpečnostní sbor, byl zákonodárcem zvolen za účelem sjednocení úpravy veřejnoprávních služebních poměrů, třebaže jen některé z nich plní bezpečnostní úkoly ve vlastním slova smyslu. Podle 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, je Policie České republiky jednou ze základních složek IZS, jejichž úkolem je zajišťování nepřetržité pohotovosti pro příjem ohlášení mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zása


Při nehodě narazil do betonových bloků

    2 Já, níže podepsaná Aneta Franková, autorka diplomové práce na téma Policie České republiky- právní úprava, organizace a činnost, která je literárním dílem ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), dávám tímto jako subjekt údajů svůj souhlas ve smyslu 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., správci UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI KŘIŽKOVSKÉHO 8, OLOMOUC, ČESKÁ REPUBLIKA ke zpracování osobních údajů v rozsahu: jméno a příjmení v informačním systému, a to včetně zařazení do katalogů, a dále ke zpřístupnění jména a příjmení v katalozích a informačních systémech Univerzity Palackého, a to včetně neadresného zpřístupnění pomocí metod dálkového přístupu. údaje mohou být takto zpřístupněny uživatelům služeb Univerzity Palackého. Realizaci zpřístupnění zajišťuje ke dni tohoto prohlášení vnitřní složka Univerzity Palackého, která se nazývá Knihovna UP. Souhlas se poskytuje na dobu ochrany autorského d
    1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Právnická fakulta Katedra správního práva a správní vědy Aneta Franková Policie České republiky- právní úprava, organizace a činnost Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc. OLOMOUC


Mladík prostřelil malorážkou výlohu

    6 Seznam zkratek ČNR - Česká národní rada ČSR - Československá republika Europol - Evropský policejní úřad Interpol- Mezinárodní organizace kriminální policie IZS - Integrovaný záchranný systém Listina základních práv a svobod - Usnesení předsednictva České národní rady č.2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky MV ČSSR - Ministerstvo vnitra Československé socialistické republiky NATO - Severoatlantická aliance NPC - Národní protidrogová centrála občanský zákoník - zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník OSN- Organizace spojených národů Policie ČR - Policie České republiky Poslanecká sněmovna- Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky recepční zákon - zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého SIRENE - Supplementary Information Request at the National Entry SIS - Schengenský informační systém SKPV - Služba kriminální policie a vyšetřování SNB - Sbor národní bezpečnosti správní řád - zákon č.500/


Během půlhodiny si přišel na 150 tisíc

    22 3. Organizace policie Policie České republiky je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem podřízeným ministerstvu vnitra, které je na základě zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev, ústředním orgánem státní správy pro věci vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie- vydává interní předpisy, vyhlášky, podílí se na přípravě nařízení vlády. V oblasti prevence ve spolupráci s vládou a nevládními organizacemi připravuje národní koncepce a plány proti jednotlivým formám ohrožení bezpečnosti a pořádku, zajišťuje komunikaci policie a dalších složek integrovaného záchranného systému. Podílí se na kontrole policie a její činnosti. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi, ten pak dále odpovídá za činnost policie vládě. Ministr vnitra jmenuje a odvolává policejního prezidenta. Organizační schéma policie vymezuje zákon obecně. Tvoří jej útvary, mezi něž se řadí Policejní prezídium české republiky (za účinnosti zákona č. 283/1


Stoh u Příšova asi někdo zapálil

    27 ochranu diplomatických objektů a objektů zvláštního významu jako jsou budovy parlamentu, ústavního soudu, ministerstev. 2) útvar pro ochranu prezidenta České republiky ochranné služby útvar zajišťuje ochranu prezidenta (i po skončení výkonu funkce), jeho rodiny a dalších osob na základě mezinárodních dohod. Jedná se o ochranu jak osobní, tak ochranu budov a objektů, kde se dané osoby zdržují. Zahrnuje rovněž přepravu prezidenta služebními vozy. Podle 2 nařízení vlády 468/2008 Sb., se zajištěním bezpečnosti rozumí souhrn ochranných a bezpečnostních opatření k nerušenému výkonu funkce, jejichž rozsah závisí na bezpečnostní situaci a možné míře ohrožení. úzce spolupracuje s útvarem pro ochranu ústavních činitelů, Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy i pražskou městskou policií. 3) Služba cizinecké policie Činnost služby cizinecké policie souvisí se vstupem a pobytem cizinců na území České republiky, pácháním trestných činů při překračování hranic a přeshraničních trestnýc
    8 S jakoukoliv činností nevyhnutně souvisí kontrola. Ta bude stručně vymezena v kapitole páté. Její popis bude pro větší přehlednost a systematičnost vycházet z teorie obecného správního práva. Činnost policie bude v kapitole šesté doplněna o mezinárodní aspekty policejní práce uvedením příkladů základních mezinárodních vztahů. Závěrem budou shrnuty všechny podstatné poznatky, bude připojeno hodnocení vhodných metod řešení problémů s poukazem na mechanismy, které se doposud osvědčily. 8


Řidič kamionu nacouval do světla

    16 V čele policejních úřadů stáli policejní ředitelé nebo správci policejních komisařství, jimž byl podřízen potřebný personál, sbory uniformované a neuniformované stráže bezpečnosti ( 1 zák. č. 230/1922 Sb., o sborech stráže bezpečnosti, 1 nařízení vlády č.290/1922 Sb.)). Policejní úřady byly podřízené představeným na územní úrovni, v nejvyšší instanci však podléhaly ministerstvu vnitra. Působnost úřadů byla v jejich územních obvodech,vláda mohla stanovit, aby určitý státní policejní úřad vykonával působnost i mimo svůj obvod. Věcná působnost byla stanovena podle umístění úřadu s možnými odchylkami. V nejnižší instanci vykonávala policejní funkce obec, jež si mohla vyžádat pomoc četnictva; pokud nebyla její působnost přenesena na státní policejní úřad. Nově byly v rámci policie vytvořeny specializované služby- zpravodajská a všeobecná kriminální. Speciální zpravodajský aparát tvořila Zpravodajská ústředna, která byla součástí policejního ředitelství v Praze, a Odbočky zpravodajské úst


Kapsář si v obchodě přišel na 18 tisíc

    13 náhodou či úmyslnou nebo neúmyslnou lidskou činností; - činit přítrž narůstání škod při porušení řádu a bezpečnosti a odstraňovat škodlivé následky; - pátrat po rušitelích zákona, zadržet je a odevzdat povolaným úřadům. 6 Při výkonu své činnosti byla policie oprávněna zejména vydávat příkazy ze zákonem stanovených podmínek, zadržovat osoby a zjišťovat jejich totožnost, zabavovat věci (např. neoprávněně držené zbraně), konat domovní a osobní prohlídky, užít zbraně. Policie disponovala rovněž pravomocemi v trestních věcech- na základě těchto pravomocí byla oprávněna udělovat pokuty a spravovat vlastní věznice pro výkon krátkodobých trestů odnětí svobody. 7 Státní policejní úřady postrádaly úplnou jednotnou úpravu- vznikaly a byly upravovány jednotlivě vyhláškami a nařízeními či dokonce interními předpisy, řídily se základními předpisy o organizaci státních policejních úřadů uveřejněnými v zemském zákoníku v Čechách jako místodrž. vyhláška č. 142/1850 z.z Četnictvo Základem pro vznik č


Fotbalová Viktoria odjela na Slovensko

    19 1989, který znamenal počátek změny politického režimu v Československu. Nástup demokratické vlády si vyžádal, v souladu s principy demokracie, reformy ve veřejné správě, které se týkaly rovněž bezpečnostních sborů. V souvislosti s předáváním moci KSČ do rukou demokratické opozice byla rozkazem federálního ministra vnitra Sachera ke dni zrušena Státní bezpečnost, jelikož plněním svých úkolů demokracii potlačovala. Sbor národní bezpečnosti, jeho útvary a příslušníci, včetně Veřejné bezpečnosti, byl zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky fakticky přeměněn k 15. červenci 1991 v policii a její příslušníky. Činnost Sboru národní bezpečnosti, zejména Státní bezpečnosti, negativně ovlivnila názory obyvatelstva na policejní složky. Určitá nedůvěra k policejním orgánům, jež se týká efektivnosti práce policie, korupce apod., přetrvává dodnes. 2.5 Období po roce 1991 Jelikož se změna formy vlády měla odehrát pokojným způsobem (tzv. sametová revoluce), bylo nutné zajistit kontinu
    3 Na tomto místě bych ráda poděkovala Prof. JUDr. Vladimíru Sládečkovi, DrSc. za vedení diplomové práce, také za jeho podporu, trpělivost a mnoho cenných rad a připomínek. 3


Ze záchytky putoval rovnou do vězení

    24 Ředitelství služby dopravní policie působí jako řídící složka v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničních provozu. Řídí a metodicky vede činnost dopravních inspektorá- tů při dohlížení nad silničním provozem, šetření dopravních nehod a projednávání přestupků na základě zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích aj. Operační odbor zajišťuje nepřetržitý provoz operačního střediska a centra dopravních informací. Odpovídá zejména za činnost operačních středisek policie, systém zveřejňování dopravního zpravodajství, komunikaci z bezpečnostními sbory. - v sekci SKPV 25 úřad SKPV řídí a koordinuje činnost útvarů SKPV z celostátní působností a útvarů v rámci krajských ředitelství v oblasti zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, odhalování a vyšetřování trestné činnosti, ve stejném rozsahu zajišťuje policejní spolupráci na mezinárodní úrovni


Oslabená Plzeň na Znojmo nestačila

    7 úvod Již dvacet let funguje Česká republika jako demokratický stát- lze mít za to, že uběhla dostatečně dlouhá doba, aby mohlo být toto její působení zhodnoceno. Určité bilancování nad relativně nově zavedenými demokratickými instituty vedlo k úvaze o potřebě jejich změn, přizpůsobení současnému vývoji. Stejně tak právní úprava policie vyžadovala určité reformní kroky, aby mohla policie nadále efektivně plnit své úkoly a cíle. Proto byl přijat nový zákon, který odstartoval transformaci v oblasti policejního práva. Tato práce bude proto věnována Policii České republiky, tudíž policii státní, v souvislosti se změnami, které přinesl nový zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Ačkoliv se určité reformní tendence mohou vztahovat i na další veřejné bezpečnostní sbory (např. obecní policie, vojenská policie), obsahem práce nejsou. Hlavním cílem bude komplexně pojmout postavení policie, její organizaci a činnost v průběhu probíhajících změn. Jelikož se některé oblasti v rámci práv


Kůrková vyhrála závod Grand Prix v Plzni

    15 následně upraveno zákonem 299/1920 Sb. z. a n., o četnictvu. Ten v 1 vymezil četnictvo jako vojensky organizovaný strážný sbor určený k tomu, aby na území republiky udržoval veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Organizačně bylo četnictvo rozčleněno na generální ředitelství, zemská velitelství, četnická oddělení, okresní ředitelství a četnické stanice. Organizační jednotky byly podřízeny jak četnickým velitelům, tak politickým úřadům. Nově bylo zřízeno ústřední pátrací oddělení, jehož úkolem bylo řídit a sjednocovat četnickou pátrací službu; v roce 1928 vznikly i četnické pátrací stanice. Stejně jako před rokem 1918 se podílelo na výkonu vrchnostenských aktů, dále působilo při ochraně bezpečnosti státu a výkonu dozoru nad obecní policií. 11 Při výkonu činnosti četníci řídili zejména zákonem o četnictvu (včetně prováděcích předpisů) ale i organizačními ustanoveními a služebními instrukcemi z roku Služební instrukce upravovala několik základních okruhů: charakterizovala obecné postav


Policisté chytili fantoma klatovských chalup

    23 3.1.1 Policejní prezídium České republiky Policejní prezídium sídlí v Praze. Je vrcholným orgánem policie který řídí její činnost ( 6). Není samostatnou organizační složkou státu, v právních vztazích vystupuje jako součást ministerstva vnitra. V čele stojí prezident, kterého jmenuje ministr vnitra se souhlasem vlády a který ministru odpovídá za činnost policie ( 5). Policejní prezident je představený všech policistů. Zákon upravuje výjimky, kdy jsou policisté při plnění konkrétních úkolů podřízení vedoucím institucí mimo policii ( 4odst.2). Pravomoci a úkoly Policejního prezídia mohou být vymezeny i zvláštními zákony (např. zák. č. 310/2006 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem). 23 Prezídium se skládá s kanceláře prezidenta, sekce vnější služby (v působnosti náměstka policejního prezidenta pro vnější službu), služby kriminální policie a vyšetřování (v působnosti náměstka pro SKPV), sekce pro ekonomiku (v působnosti náměstka pro ekonomiku), odboru vnitřní kontroly, ředitelství


Do lesa na Karlovarsku se přijel oběsit

    12 2. Vývoj právní úpravy 2.1 Období před rokem 1918 Na území dnešní České republiky se před rokem 1918 postupně vytvořily dvě základní bezpečnostní složky, které plnily policejní funkce, a to policie a četnictvo. Lišily se jak způsobem vzniku, pravomocemi tak i vlastní činností. Vznik těchto složek souvisí s výše zmíněným přechodem funkčního pojímaní policie k organizačnímu Policie První stálé policejní složky vznikaly relativně nezávisle ve větších městech (vzorem se stala Vídeň), výkon policejních funkcí tudíž postrádal jednotnost. První snahy o sjednocení organizace policie, se objevily v 18. století (např. zřizování bezpečnostních komisí, které vykonávaly policejní správu). Další reformy znamenaly vznik policejních ředitelství(m.j. V Praze, Brně, Opavě), rozdělení na tajnou (neuniformovanou) a uniformovanou policii a vznik dalších organizačních struktur. V 19. století byla policie začleněna pod ministerstvo vnitra, které se tak stalo ústředním řídícím orgánem. Jako teritoriální or


Audina zůstala na střeše rybníka v Ošelíně

    18 Vytvořily se dva hlavní názorové proudy, z nichž jeden preferoval zachování předválečné soustavy bezpečnostních orgánů a druhý upřednostňoval soustavu centrálně řízenou, jež by bylo možno případně politicky využít. Druhá koncepce nakonec převládla. Rozhodnutím vlády z dubna 1945 byl zřízen nový bezpečnostní sbor Národní bezpečnostní služba (později pojmenován jako Sbor národní bezpečno- sti). V průběhu téhož roku byly zrušeny sbory četnictva, uniformované policie a obecní policie, jež byly nahrazeny Sborem národní bezpečnosti. Výkonem státní správy v oblasti bezpečnosti byly jako správní úřady národní bezpečnosti pověřeny zemské a okresní národní výbory a ministerstvo vnitra ( 2 zákona 149/1947). Zákon č.149/1947 Sb., o národní bezpečnosti ustanovoval na území celého státu jednotný Sbor národní bezpečnosti jako výkonný orgán úřadů národní bezpečnosti ( 5, 8), jehož součástí byla pořádková, státně bezpečnostní a kriminální služba ( 8 odst.4); mezi zvláštní úkoly byla zařazena i služb


Zaparkované auto v Plzni vybral zloděj

    20 centrála, útvar rychlého nasazení, cizinecká policie, atp. Jako útvary s územně vymezenou působností působily správy krajů a správa hlavního města Prahy, na nižší úrovni pak okresní ředitelství, městská ředitelství Brno, Ostrava a Plzeň, obvodní ředitelství Praha I.-IV. Organizačně bylo možné dělit policii na služby, zákon uváděl v 3 odst.3 jejich taxativní výčet (služba pořádkové policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba); službu nebylo možné zřídit interním aktem ministra vnitra, tak jako celostátní útvar. V čele služeb stáli ředitelé ( 3 odst.7). Konkrétním službám mohla být zákonem svěřena zvláštní oprávnění. Podrobnější úpravu organizace útvarů a služeb stanovil interními předpisy ministr vnitra ve spolupráci a policejním ředitelem. Pro vymezení činnosti policie bylo rozhodující stanovení úkolů a
    4 Seznam zkratek...6 úvod Pojem policie Vymezení základních pojmů Vystupování policie v právních vztazích Vývoj právní úpravy Období před rokem Policie Četnictvo Období Období Období Období po roce Organizace útvary Policie České republiky Policejní prezidium České republiky útvary policie s celostátní působností útvary s vymezenou územní působností Služby policie Činnost úkoly Policie České republiky Základní povinnosti při výkonu činnosti Oprávnění ve vztahu k osobám a věcem Omezování osobní svobody Postup ve vztahu k věcem Vykázání Zajišťování bezpečnosti objektů, prostorů a osob Použití donucovacích prostředků a zbraně Spolupráce a další vztahy Spolupráce Práce s informacemi Podávání vysvětlení Zjišťování totožnosti


Do cizího domu šel s kradenými klíči

    9 1. Pojem policie 1.1 Vymezení základních pojmů Policie České republiky je jako veřejný bezpečnostní sbor součástí veřejné správy. Z organizačního hlediska je jedním z přímých vykonavatelů státní správy, tzn. jedná a vystupuje jménem státu. Policie v obecném smyslu zahrnuje činnosti veřejné správy, jejichž účelem je mocensky chránit veřejný zájem. 1 Výraz policie je historicky spojován s vlastním pojetím veřejné správy. Policií se původně nazývala veškerá veřejná správa a toto označení pro celou veřejnou správu bylo opuštěno teprve v období tzv. policejního státu, který termín policie začal vztahovat pouze na vnitřní správu. V období tzv. liberálního právního státu se potom obsah termínu policie ještě zúžil, neboť se v rámci vnitřní správy začalo diferencovat mezi pořádkovými funkcemi nařizovací povahy, nadále označovanými policií, a pečovatelskými funkcemi veřejné správy. Takto vnímaný výraz policie souvisel s chápáním veřejné správy především v jejím tzv. činnostním či funkčním slov


Řidič putoval na záchytku, spolujezdec do věznice

    26 , Plzni, Českých Budějovicích, Ostravě a Brně. 5) útvar speciálních činností SKPV Mezi speciální činnosti v působnosti útvaru patří použití agenta a předstíraný převod na základě 158e a 158c zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), provádění ochrany osob podle zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti z trestním řízením a opatřování krycích dokladů ( 74n. zákona o policii) 6) úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu úDV odhaluje a stíhá trestné činy spáchané v období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, shromažďuje a vyhodnocuje informace o činnosti osob tehdy vykonávajících státní moc. Výsledky dokumentační práce jsou pak dále zprostředkovávány veřejnosti. Působnost útvaru pro Moravu vykonává expozitura v Brně. 7) Kriminalistický ústav Praha Kriminalistický ústav se zaměřuje na zjišťování technických prostředků, pomůcek a technologických postupů, jež nejsou běžně dostupné pro použití v praxi. Jako vědecký ústav
    5 4.5.3 Pořizování záznamů Získávání informací z evidencí Podpůrně operativně pátrací prostředky Ostatní způsoby získávání informací Nakládání s osobními údaji Ostatní činnost Kontrola činnosti Kontrola vykonávána správními orgány Kontrola vykonávána jinými subjekty Mezinárodní spolupráce INTERPOL EUROPOL Další formy mezinárodní spolupráce...62 Závěr...64 Literatura...67 Prameny...69 Přílohy


Host přišel pro kávu a plnou kasírtašku

    21 některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky (zákon č.273/2008 Sb. a zákon č. 274/2008 Sb.) Oba představují legislativní část reformy policie,jejíž cílem je zejména: - debyrokratizace policejní činnosti; - modernizace organizační struktury policie; - využívání moderních nebo modernizovaných právních instrumentů při plnění policejních úkolů; - větší otevřenost policie k veřejnosti a k jejím partnerům, zejména obcím a krajům; - sdílení odpovědnosti za veřejný pořádek a bezpečnost s jinými veřejnými i soukromými subjekty. 22 Jedná se o nejrozsáhlejší změny právní úpravy od zřízení policie v roce ŠKODA, J.,VAVERA, F., ŠMERDA, R. Zákon o policii s komentářem. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 21


Zatímco Němci lyžovali, přišli o auto

    25 ministerstva. V současnosti působí na území České republiky třináct útvarů, jejichž centrály sídlí v Praze. Osm z nich spadá pod velení náměstka policejního prezidenta pro SKPV, zbývající podléhají náměstku pro vnější službu. Do první skupiny patří 26 : 1) útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV úkolem úOOZ je odhalování, vyšetřování a dokumentace organizované trestné činnosti v oblastech nedovoleného nakládání se zbraněmi, obchodu s lidmi, padělání platebních prostředků, terorismu a extremismu, zločineckých struktur atp. Spolupracuje s Ministerstvem vnitra (zejména při tvorbě strategii a navrhování bezpečnostních opatření) a dalšími vnitrostátními i mezinárodními organizacemi, včetně Europolu a Interpolu. Vyšetřováním jednotlivých druhů trestné činnosti se zabývají specializované odbory úOOZ. V rámci České republiky byly zřízeny expozitury úOOZ v Českých Budějovicích, Teplicích, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě, které se zabývají organizovaným zločinem v rámci regionů


U Obory boural peugeot a VW Transportér

    17 územní ztráty, ale zbývající část byla nadále suverénním státem, tudíž bezpečnostní funkce vykonávaly československé policejní složky. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava dekretem z se velká část Československa stala součástí Německé říše s oficiálně autonomní vnitřní správou. Vedle podřízené české správy fungovala řídící německá správa se svými bezpečnostními orgány. Fakticky nejvyšším policejním činitelem byl říšský protektor. Jemu byla podřízena pořádková a bezpečnostní policie, ale řídil i činnost protipartizánských jednotek. Stálým bezpečnostním policejním aparátem bylo Gestapo (Geheimstaatspolizei), jež mělo svá vedoucí místa v Praze a Brně. Zabývalo se shromažďováním údajů o nepřátelích Říše a mělo za úkol jejich aktivity potlačit. Ke své činnosti využívalo služeb tajných agentů. Aktivity gestapa byly nejvíce zaostřeny proti domácímu odporu, důležitou součásti byla však také kontrola činnosti protektorátních organizací. Po vzniku protektorátu působily české bezpečnostní


Stříbro má první sportovní halu

    28 útvary policie s celostátní působností vykonávají vysoce specializovanou činnost, jejíž zajištění je jak personálně, tak materiálně velmi náročné, tudíž není realizovatelné na úrovni nižších organizačních složek policie. Často plní úkoly celostátního či nadnárodního významu, díky svým úspěchům bývají pozitivně hodnoceny na mezinárodní scéně. Příslušníky těchto útvarů se stávají nejzkušenější, fyzicky i psychicky zdatní policisté z celé České republiky. V rámci potřeby operativního pokrytí celého území státu jsou na regionální úrovni (bývalých krajských správ, nyní krajských ředitelství) zřizovány detašovaná pracoviště (expozitury) útvary s vymezenou územní působností 28 V reakci na přijetí a nabytí účinnosti ústavního zákona 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, byly jako útvary s vymezenou územní působností nově zřízeny krajská ředitelství policie České republiky ( 6odst.1 písm. b). Jsou organizačními složkami státu- ředitel krajského ředitelství má tudíž po


Házenkáři prohráli, rozhodne se v Plzni

    14 kterým podléhaly jednotlivé stanice. Četníci prováděli úkoly jak civilní tak vojenské. Prvořadým úkolem bylo předcházení porušování zákona a zadržení případného rušitele pořádku, dále pak podpora provádění vrchnostenských aktů. V civilní oblasti byli oprávněni zejména vykonávat hlídky, pátrat po zločincích a zadržet je, zatýkat osob přistižené při činu, rozptylovat srocení ohrožující veřejný klid, provádět exekuce atd. I když četnictvo nebylo již součástí armády, stále vykonávala bezpečnostní služby pro vojsko, nejčastěji se jednalo o zadržování dezertérů a vojáků bez patřičných dokladů. K plnění úkolů četnictva byla vydána podrobná příručka, kde byl kladen důraz na vystupování četníků na veřejnosti, chování k představeným; obsahovala rovněž soupis vědomostí nutných k výkonu služby, nejpodstatnější byly poznatky o trestných činech. 10 Četnictvo se stalo vysoce výkonnou bezpečnostní složkou, na rozdíl od policie vzniklo na pevném jednotném podkladu- armádě (jak organizačně tak i pers

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00