Jak na věc


letohrádek kinských výstava od trifona k dionýsovi

iTRAS - Váš spolehlivý průvodce na cestách

    Letohrádek Hvězda nechal vystavět král Ferdinand I. podle plánů svého syna rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který sám osobně položil základní stavební kámen dne 27. června 1555. Stavbu prováděli italští stavitelé, nejprve Juan Maria Avostalis del Pambio a Giovanni Lucchese, poté Hans Tirol a Bonifác Wohlmut. Během třicetileté války byl letohrádek Hvězda zpustošen. K jeho obnovení došlo až roku 1652 Ferdinandem III. Od roku 1779 na příkaz Josefa II. se z něho stalo skladiště střelného prachu (prachárna). Dnešní podobu získal letohrádek po roce 1918, kdy byl rekonstruován pod vedením architekta P. Janáka.
    Oboru na Bílé hoře založil císař Ferdinand I. v roce 1534. V letech 1555–1556 zde byl postaven lovecký letohrádek, dvoupatrová centrální stavba na půdorysu šesticípé hvězdy podle návrhu arcivévody Ferdinanda Tyrolského (1529–1595), který působil v Praze jako český místodržící (1547–1567). Stavbu Hvězdy vedli stavitelé G. M. Aostalli a G. Lucchese, poté i B. Wohlmut. Štuková výzdoba kleneb v přízemí z let 1556–1560, první v zaalpských zemích, dosáhla vynikajících kvalit. V první polovině 18. století utrpěla Hvězda pobytem vojsk tábořících v oboře. Z rozhodnutí císaře Josefa II. sloužil letohrádek od roku 1785 jako muniční skladiště, a to až do roku 1874, kdy bylo zrušeno.


šesticípý letohrádek na bitevním poli

    Po vzniku ČSR, v roce 1918, byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu. První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948–1952 pod vedením architekta Pavla Janáka. Účelem bylo zpřístupnění objektu pro expozici Muzea Aloise Jiráska. Další rekonstrukce proběhly po etapách v letech 1986–2000. Zpřístupnění renesanční architektonické a historické památky mimořádné kvality širokému okruhu návštěvníků z ČR i ze zahraničí bylo hlavním projektem PNP v rámci programu Praha 2000 – Evropské město kultury.
    25. května 2000 byl letohrádek opět otevřen veřejnosti (dlouhodobá expozice Minulost a přítomnost). Pořádají se zde rovněž sezónní výstavy věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, pořady, koncerty, konference a společenské události.
    V areálu se nalézá i „salla terena z roku 1558, jedna z nejstarších míčoven v Čechách (stavitel B. Wohlmut). Byla používána během 18. a 19. století jako konírna, do současnosti se dochovalo pouze torzo.
    Renesanční letohrádek Hvězda stojí v místech, kde se odehrávala bitva na Bílé hoře. Byl vystavěn na půdorysu šesticípé hvězdy a patří mezi tzv. filozofické stavby se zajímavou číselnou symbolikou. Letohrádek se skládá ze čtyř podlaží, přičemž každé patro je chápáno jako jeden živel – oheň, vzduch, voda a země. Uvnitř je stálá expozice o bitvě na Bílé hoře. Národní kulturní památka.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00