Jak na věc


měrná jednotka dešťových srážek

Události české meteorologie a hydrologie

    Z uvedeného přehledu vyplývá, že již definice srážkových period ukazují směr a charakter studia těchto období. Většina dosavadních studií dokreslovala obraz srážkových poměrů oblasti a jen malá část prací analyzovala příčiny současně se vyskyt­nuvších srážkových období na určitém území. Nechť tato práce poslouží jako informace před výzkumem srážkových a suchých období na území ČSSR, který bude prováděn v rámci hlavního úkolu „Koloběh vody v přírodě".
    V naší odborné literatuře však dosud kromě krátké kapitoly v učebnici M. Noska [19] neexistuje práce souborně se zabý­vající srážkovými periodami. Účelem tohoto článku je proto pojednat o pojetí a definicích srážkových period, jakož i o ně­kterých výsledcích dosavadních výzkumů.
    Reinova práce se stala hlavním vodítkem při statistické a dynamicko-klimatologické analýze srážkových period stanice Brno-Pisárky z období 1901–1950, kterou prováděl K. Krška [15], [16]. Studie ukázala, jak významné jsou vlhké periody pro srážkový režim Brna, neboť obsahují 11 % všech dní, 25 % všech srážkových dní padesátiletí a na srážkovém úhrnu se podílejí 29 %. Rozložení srážkových period během roku ukazuje na mírně kontinentální podnebí Brna. Nejdelší srážkové pe­riody v Brně trvají 15 dní, průměrná délka period činí 6,6 dne.


Srážkové periody jako jevy srážkové persistence

    Časové rozložení srážek bývá v klimatologii zpravidla zkou­máno jen jako roční chod srážek po měsících, pentádách, po­případě po dnech a jen výjimečně v tom smyslu, jak následují srážkové dny za sebou. Přitom studium persistence srážkové činnosti a tzv. srážkových period je důležité nejen pro praxi zemědělskou a hydrologickou, nýbrž i pro předpověď víceden­ního srážkového charakteru počasí. Údaje o srážkových periodách jsou cennými charakteristikami srážek a jedním z kritérií klasifi­kace klimatu.
    Srážkové a suché periody na území západního Německa stu­doval v nedávné době F. Ringleb [21], který se opíral zejména o práci G. Hellmanna2) a o již uvedené studie Dieckmannovy. Výsledky statistického zpracování period ze stanic Münster (1887–1913, 1919–1938) a Aachen (Cáchy) (1887–1903, 1905–1914, 1930–1938) podává v rozsáhlém tabelárním pře­hledu a navzájem porovnává. Rozlišuje periody uzavřené a pře­rušené ve smyslu Hellmannově, přerušeným periodám přikládá větší význam hospodářský, uzavřeným periodám větší význam klimatologický. Charakteristiky srážkových period včetně pravdě­podobnosti trvání period nad n dní vypočítal pro měsíce, roční období, vegetační období a rok. Nejdelší uzavřené srážkové periody měly v Münsteru i v Aachen 33 dní, přerušené periody v Münsteru 49 dní a v Aachen 45 dní. Autor též porovnává četnosti suchých období s četnostmi období se srážkami.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00