Jak na věc


měrná jednotka dešťových srážek

Události české meteorologie a hydrologie

    Poněvadž srážkové periody, stejně jako periody bezesrážkové, byly zkoumány zpravidla jen okrajově při celkové analýze srážkových poměrů, není počet prací, věnovaných výhradně srážkovým periodám, velký. Nejrozsáhlejší je patrně literatura německých a rakouských klimatologů. Práce, které jsem prostu­doval, neuvádím podle jejich geneticko-chronologického sledu, nýbrž podle jejich metodické příbuznosti. Podrobněji pojedná­vám jen o pracích dynamicko-klimatologických.


Srážkové periody jako jevy srážkové persistence

    Courvoisier zjistil, že srážkové periody ve všech severoalpských a vnitroalpských oblastech vznikají za situací Wz, TrM, TrW, NWz, Ww a TB.4) Periody situace Wz, které se vyskytují nej­častěji, mají poměrně malou srážkovou vydatnost, zatímco pe­riody při situacích Ww jsou na srážky velmi bohaté. Na severní straně Alp, stejně jako na jižní straně, vznikají poměrně často srážkové periody za situace Wa. Návětrné a závětrné efekty se extrémním způsobem projevují především na jižní straně Zá­padních Alp, což ukázalo i studium poměrů výškového prouděni. Ve vnitroalpských oblastech nelze rozeznat významnější zá­větrné nebo návětrné směry proudění. Pro vznik period v severní a vnitřní části Západních Alp přisoudil Courvoisier roz­hodující význam synoptickým situacím a směru a síle severo-atlantsko-evropské frontální zóny, kterou charakterizoval gra­dientem relativní topografie 500/1000 mb a výškovým prou­děním. Zjistil, že pro vznik jihoalpských srážkových period je rozhodujícím faktorem přede
    V naší klimatologické literatuře se o srážkových periodách rovněž zmiňuje F. Vitásek [27], který uvádí nejdelší období se srážkami vyskytnuvší se na území Moravy a Slezska v období 1901—1925 na stanicích v Hrubém Jeseníku (Alfredova chata 34 a 27 dní, Vidly 27 a 23 dnů). Při hodnocení srážkových po­měrů si povšimli srážkových period i autoři klimatografie Hur­banova [12], kteří jejich počet v měsících a za rok uvedli pro období 1876—1950 v přehledné tabulce. K. Krška [16], který později porovnal rozložení srážkových period v Hurbanovu s rozložením srážkových period v Brně, zjistil poměrně dobrou shodu v ročním chodu těchto období na obou stanicích. F. Stuchlík [25] uvádí pro stanici Praha-Klementinum za období od 1. VIII. 1839 do 31. XII. 1960 nejdelší srážkové periody 19denní a 18denní. Období s každodenními srážkami nazývá „mokrými obdobími".


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00