Jak na věc


nastavit domovskou stránku

Další články z kategorie Fotografujeme

    V prvním díle seriálu o tom, jak správně nastavit fotoaparát, se budeme věnovat citlivosti ISO. Na praktických příkladech si ukážeme, jak optimálně volit citlivost ISO v různých situacích. Také si vysvětlíme, jak všeobecně používat nastavení citlivosti ISO a proč není vhodné mít jej nastavené na auto.
    Jde o vědět, jak fotoaparát "šumí" při různých citlivostech ISO. Pokud vím, že při ISO 1250 jsou fotky ještě použitelné, tak nastavím tuto citlivost. Pokud vím, že ISO 1600 už produkuje hodně šumu, nastavím jej jen v nouzi.
    Ilustrace výše ukazuje, jak se chová signál a šum při různých citlivostech ISO. Lze vidět, že odstup signálu od šumu je stále stejný - při citlivosti ISO 100 je poměr signál:šum zhruba 5:1, zatímco při citlivosti ISO 400 je poměr o poznání horší (zhruba 10:8). Jedná se pouhou názornou ilustraci, ne technický nákres.
    Jestliže fotografuji tam, kde je hodně světla a časy expozice mi vycházejí dostatečně krátké (řekněme 1/100 sec. a kratší), tak není žádný důvod používat vysokou citlivost ISO.


Krajinářská fotografie: březen - srpen 2019

    Jak z článku zcela jasně vyplývá, při fotografování je potřeba držet citlivost ISO na uzdě. To znamená nastavovat co nejnižší hodnoty, při který lze ještě dosáhnout ostrých fotek (dostatečně krátká expozice a požadovaná hloubka ostrosti). Velmi často se stane, že světla bude málo nebo nebude k dispozici světelný objektiv nebo budeme fotit rychlý pohyb. Potom bude nutné zvýšit citlivost ISO, protože jinak to obejít nepůjde. V takové situaci je velmi užitečné znát limity svého fotoaparátu a vědět, při jakých citlivostech ISO jsou fotky ještě použitelné a kdy už jde o vyloženě nouzovou situaci.
    Tip: Pokud fotím například krajinu a mým cílem je delší čas expozice, tak nastavím co nejnižší citlivost ISO, fotoaparát posadím na stativ, nastavím vysoké clonové číslo (f/8 nebo f/11) a pak mohu fotit na dlouhé časy (např. 1 sekunda, 10 sekund). Pokud je čas stále příliš krátký, použiji ND nebo polarizační filtr, čímž čas expozice ještě prodloužím.
    Pokud se pohybuji v prostředí, kde je málo světla, je focení znatelně složitější. Musím totiž kombinovat citlivost ISO, lepší světelnost objektivu a ještě udržitelný čas expozice (uvažuji situaci, kdy nelze fotit ze stativu).
    Může se to celé jevit jako zbytečné vytváření povyku pro nic, ale věřte, že výše uvedené postupy používají všichni zkušení fotografové již několik desítek let. I přes veškeré dnešní automatické režimy a inteligentní systémy stále zůstává tématika citlivosti ISO stejná. A cesta ke kvalitním fotografiím je dlážděná základy, které se nemění - a mezi ně patří i téma citlivosti ISO.


Měření expozice: kdy a proč chybuje? Jak na ideální expozici?

    Citlivost ISO je potřeba držet na uzdě - lze si ji představit jako splašeného koně, který dokáže běžet hodně rychle, ale taky to pak pěkně hází :) Jinak řečeno, pokud použijeme vysokou citlivost ISO, musíme počítat s nějakým tím šumem na fotkách. Proto není vhodné mít citlivost ISO nastavenou na Auto - nikdy nevíte, jestli automatika nepoužila zbytečně vysokou citlivost.
    Tip: Dnešní fotoaparáty nabízí často omezovač citlivosti ISO. Pokud mám citlivost ISO na auto, mohu si nastavit, jakou nejvyšší hodnotu může automatika použít. Pokud chci mít citlivost ISO na Auto, potom doporučuji použít alespoň tento omezovač a nastavit jej na takovou hodnotu ISO, při které jsou snímky ještě použitelné.


Jak přežít focení "se mnou" v horách

    Podobné je to dnes u digitálních fotoaparátů. Čím vyšší citlivost ISO nastavíme, tím je snímač fotoaparátu citlivější na světlo. Přesněji řečeno, chová se jako by byl citlivější na světlo. Ve skutečnosti je snímač citlivý na světlo stále stejně, jenom se mění způsob, jakým fotoaparát při zpracování snímku naloží se získaným světlem. Při vyšší nastavené citlivosti ISO se světlo získané na snímači vynásobí, a tím se ve výsledku jakoby zvýší citlivost samotného snímače. A z toho vyplývá jeden zásadní problém. S násobením získaného světla se násobí i šum, který při expozici na snímači vzniká. A jelikož je odstup signálu od šumu stále stejný, začne se šum při vyšších citlivostech ISO na fotkách víc projevovat.
    V praxi jde o to, že každý ze tří uvedených parametrů (citlivost, clona, závěrka) má svoje limity a omezení. A na fotografovi je, aby nalezl optimální nastavení, při kterém každý ze tří parametrů bude ještě použitelný a ve výsledku to dá dohromady dobrou fotku.
    Výše uvedený snímek je focení v kostele, kde bylo málo světla. Při použití objektivu 100mm f/2 bylo nutné vůbec neclonit, tzn. použít clonové číslo f/2. Až při citlivosti ISO 1600 bylo dosaženo na bezpečný čas 1/160 sekundy, který bylo možné z ruky udržet a dosáhnout tak ostré fotky. Projev šumu je zřetelný na podélném 100% výřezu vlevo dole. Foceno na Canon 5D.
    Výše uvedená fotografie byla pořízena za dostatečného množství světla (ve stínu altánu). Použit byl 50mm objektiv a pro dostatečnou hloubku ostrosti byla použita clona f/2.8. Pro dosažení času 1/100 sekundy stačila citlivost ISO 100 (nebyl důvod ji zvyšovat, ačkoliv čas např. 1/200 sekundy by byl jistější).


CO MOŽNÁ NEVÍTE O FOCENÍ MOBILEM.

    Snímek výše byl fotografován ve slabém osvětlení. Použil jsem objektiv 35mm f/2 a abych dosáhl větší hloubky ostrosti, nastavil jsem clonu f/2.8. Při citlivosti ISO 1600 vycházel čas expozice zbytečně krátký, takže jsem si mohl dovolit nastavit ISO 800 - čas potom vyšel 1/100 sekundy, což stačilo na udržení z ruky. I tak je šum na fotce viditelný, ale přijatelný (viz 100% výřez vlevo).
    Citlivost ISO v dobách filmových materiálů značila míru citlivosti filmu na světlo. Čím citlivější byl film na světlo, tím byl označen vyšší hodnotou citlivosti ISO. Tak např. film o citlivosti ISO 800 byl výrazně citlivější na světlo, než film o citlivosti ISO 200.
    Jak hodně šumu na fotkách při různých citlivostech bude, to si musí každý fotograf zjistit na svých vlastních fotkách. Stačí udělat několik testovacích fotek při různé citlivosti ISO a tyto fotky si pak na monitoru při 100%  zvětšení prohlédnout.
    Pokud jsem dobře pochopil, tak když budu fotit letecké vystoupení stíhaček, tak budu muset najít ideální hranici mezi rychlostí uzávěrky, aby se mi nerozmazávaly fotky a mezi ISO, je to tak? Předpokládám, že za slunečného dne bude světla dost.


Jak optimálně nastavit... citlivost ISO

    Tip: Většinou je lepší mít fotky zašuměné, než rozmazané vlivem dlouhého času závěrky. Dnes existuje mnoho výkonných foto editorů, které se specializují pouze na odstraňování šumu z fotografií. Díky tomu lze i ze silně zašuměných fotek udělat vcelku kvalitní snímky. Ovšem rozmazané snímky už předělat na ostré nelze.
    Praktický příklad: Pokud se dostanu do situace, kdy fotím pohybující se lidi v tmavé restauraci, tak použiji nějaký pevný světelný objektiv o světelnosti např. f/2 (nebo ještě lepší, pokud je k dispozici). Samozřejmě nastavím clonové číslo co nejnižší (f/2 nebo nižší, pokud to lze), citlivost ISO hodně vysokou (např. ISO 1600) a sleduji, jaký mi vychází čas závěrky. Pokud je moc dlouhý, jsem nucen zvýšit citlivost ISO, protože nic jiného mi nezbývá. Pokud nastavím nejvyšší citlivost ISO, kterou fotoaparát nabízí, už nemám možnost použít nižší clonové číslo a čas vychází stále příliš dlouhý, tak mám zaděláno na velký problém. Řešením by bylo použít externí blesk. Ideálně fotit do RAWu a pak se snažit z něj fotku "vytáhnout".
    Tímto článkem začínáme seriál o fotografování, respektive o správném nastavování fotoaparátu. V tomto prvním díle se budeme věnovat citlivosti ISO u digitálních fotoaparátů a jeho správného používání.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00