Jak na věc


obrázky užovky stromové

Box 4 Předběžné výsledky výzkumu reprodukce užovky stromové v Poohří

    Největší objem prací se uskutečnil v Poohří, kde existuje kontinuita velmi detailního výzkumu. Místní populace je navíc nejméně početná a nejohroženější – podle aktuálního červeného seznamu (Zavadil et Moravec 2003) patří mezi kriticky ohrožené, zatímco populace v Podyjí a Karpatech mezi ohrožené –, proto je větší ochranářská aktivita v Poohří na místě.


Box 1 Dlouhodobé cíle pro jednotlivé oblasti výskytu

    Raritní izolovaný výskyt užovky stromové v Poohří je pozůstatkem z doby holocénního klimatického optima. Fosilní nálezy ukazují, že druh byl přibližně před 8 000–5 000 lety rozšířen v Evropě až po dnešní Dánsko. Při pozdějším ochlazování začal plošně ustupovat k jihu. Severně od hranice souvislého areálu tak do dnešní doby zůstalo několik izolovaných populací, které se zachovaly na klimaticky příhodných místech. Za nejstarší hodnověrný údaj o výskytu užovky stromové v této oblasti je považován nález z roku 1880 z dnešní obce Korunní (Bayer 1894). Od roku 2005 probíhá v Poohří intenzivní výzkum této populace, který mj. ukázal, že dřívější oblast výskytu, rekonstruovaná na základě nálezů za posledních 10–15 let, mohla dosahovat rozlohy až 63 km2. Naproti tomu dnešní centrální oblast výskytu se rozkládá pouze na cca 8 km2. V plánu záchranného programu je opětovné rozšíření výskytu až na trojnásobek současné rozlohy (viz box 1).Odhad celkové velikosti populace v Poohří je 400–600 jedinců (
    Největšími hrozbami pro užovky stromové v oblasti jsou ztráta vhodných biotopů následkem homogenizace krajiny a samotná izolovanost celé populace. V Poohří existuje poměrně dlouhá tradice ochrany tohoto vzácného plaza; většina místních obyvatel je s jeho výskytem srozuměna a hadům nakloněna. Je to zřejmě i důsledek poměrně úzké vazby užovek na lidská obydlí, která je pro tuto oblast velmi typická. Hadi např. často využívají hromady složeného dřeva nebo komposty na zahrádkách. Kromě ochranářských aktivit některých místních obyvatel se zhruba od poloviny 70. let 20. století ochranou druhu v Poohří zabývá základní organizace ČSOP v programu Ochrana herpetofauny, v posledních letech se touto problematikou zabývají i některá ekologická centra (Meluzína, Oharka), v současné době je nejaktivnější občanské sdružení Zamenis.


Záchranný program užovky stromové v České republice

    Užovka stromová (Zamenis longissimus) je naším nejvzácnějším hadem. Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., patří v ČR mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněna i v rámci evropské legislativy; to je i jeden z důvodů, proč byl pro ni v roce 2008 Ministerstvem životního prostředí (MŽP) přijat celorepublikový záchranný program. Tímto článkem bychom vám chtěli podrobněji představit užovku stromovou, přiblížit zmíněný záchranný program (dále jen ZP) a podat informace o jeho dosavadní realizaci.
    Zachovat stav populace užovky stromové v oblasti Bílých Karpat a jižních Beskyd (kvantifikaci počtu jedinců a plochy biotopu není v současnosti s ohledem na omezené množství informací možné provést – cíle budou upřesněny po zjištění základních údajů o stavu karpatské populace, jejích nároků a ohrožujících faktorů).
    Konkrétních poznatků o predaci užovky stromové máme v současné době jen velmi málo, neboť získání údajů je složité a víceméně náhodné. V literatuře je predace uváděna pouze okrajově. Snahy o lov užovky stromové byly pozorovány u dravců. Škorpíková et al. (2009) popisují několik pokusů o lov užovky stromové kánětem lesním (Buteo buteo).


Box 2 Predátoři užovky stromové

    V Podyjí byla v posledních dvou letech založena pro užovku stromovou dvě nová líhniště a zajištěna péče o ně. V obou letech byly očištěny a upraveny zídky na vinici Šobes (obrázek 5) a proběhl též pravidelný monitoring vybraných lokalit. Na nejvýznamnějších turistických místech jsou podávány o užovkách stromových informace: na vinici Šobes byla umístěna informační tabule, na Novém Hrádku zase průvodci zařazují informace o užovkách do svého výkladu.
    Podrobnější historické údaje o výskytu užovky stromové zde nejsou k dispozici, mj. v důsledku nepřístupnosti území po 2. světové válce, kdy na hranici s Rakouskem byla komunistickým režimem vybudována železná opona. Výskyt druhu byl v Podyjí znám mezi místními obyvateli již od 30. let 20. století. Nově zde pak byla užovka stromová doložena v roce 1984 (Vlašín 1984a). Důkladnější průzkum místní populace probíhá od roku 2002 a její velikost se v současnosti odhaduje na 1 200–1 500 jedinců. Odhad velikosti areálu je cca 34 km2. Nejvyšší početnost užovek stromových v Podyjí a patrně i v celé ČR (odhad činí zhruba 600 jedinců) je díky morfologii terénu, bohaté nabídce úkrytů a jedinečnému mikroklimatu na vinici Šobes a okolních svazích údolí. Podobně jako na další důležité podyjské lokalitě – Novém Hrádku, kde se užovky staly turistickou atrakcí, – jejich populaci příznivě ovlivňuje přítomnost skládaných zídek a zdiva.


Box 3 Jak by mělo vypadat umělé líhniště?

    Základem dobrého a funkčního líhniště je správný výběr lokality. Líhniště musí být osluněno a umístěno nedaleko vhodných zimovišť (zídky, snosy kamení apod.), jelikož novorozená mláďata na vyhledání zimních úkrytů nemají mnoho času. Pro ochranu proti predátorům je nutné prostor líhniště ohradit. Nejvhodnější je ohrada z kulatiny (chrání zejména před přehrabáváním divokými prasaty) a výplň pletivem s průměrem ok cca 50 mm na vnitřní straně stěn (chrání před hrabavými ptáky a drobnými šelmami). Líhniště by mělo být dostatečně velké, aby neprosychalo a udržovalo si své mikroklima. Jako optimální navrhujeme rozměry konstrukce 3 ´ 4 m a výšku 110 cm. Vhodným substrátem je např. hnůj, hobliny, kompost, netříděný zahradní materiál nebo jeho směs. Substrát by měl být vylehčen větvemi a pravidelně doplňován či obnovován tak, aby nezanikla jeho tepelná funkce. Nejvhodnější je doplňování substrátu 1x ročně, a to na jaře po přezimování (cca od 1. 5. do 10. 6.), kdy nehrozí nebezpečí poškození snůš
    Významným přínosem ZP je, že některá jeho opatření jsou prospěšná nejen užovce stromové, ale i dalším druhům našich plazů. Dokazují to průběžné nálezy např. užovky obojkové (Natrix natrix) a hladké (Coronella austriaca) či slepýše křehkého (Anguis fragilis) na obnovených biotopech či ve zbudovaných líhništích. Z opatření pro záchranu užovky stromové však může mít prospěch i celá řada dalších rostlin a živočichů. Při dosavadní realizaci ZP se rovněž osvědčily jeho četné přílohy, které uvádějí metodiky a návody týkající se některých navrhovaných opatření (např. budování a monitoring líhnišť, péče o biotopové prvky či ochrana jedinců při údržbě příkopů u silnic). Tím je zajištěna systematičnost těchto činností a možnost jejich následného srovnání či vyhodnocení.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00