Jak na věc


obrázky užovky stromové

Box 4 Předběžné výsledky výzkumu reprodukce užovky stromové v Poohří

    Během posledních dvou let bylo v Poohří založeno devět nových umělých líhnišť (viz box 3) a byla zajištěna péče o ně. Na 15 lokalitách proběhlo čištění kamenných zídek, jedna nová zídka byla zbudována a byly prosvětleny určité partie břehů Ohře. Opakovaně proběhl odchyt a zpětné vypouštění jedinců při sečení příkopů u silnice E442 (13) – při jedné z těchto akcí bylo v červnu 2008 zachráněno celkem 18 hadů různých druhů. Proběhlo též mapování morfologických struktur v krajině vhodných pro výskyt druhu v okrajových oblastech areálu. Tím došlo k rozšíření již existující databáze potenciálních biotopů hadů včetně návrhu úprav zmapovaných struktur. Byly sledovány stávající i obnovené biotopy vedené v této databázi, pravidelně probíhá monitoring líhnišť a jejich okolí. Byl zahájen výzkum reprodukce – během dvou let byly do 10 líhnišť umístěny dataloggery pro sledování teploty v různých substrátech. Výsledky ze čtyř líhnišť již byly zpracovány (Musilová 2008) a jako nejvhodnější substrát z hl
    Záchranný program pro užovku stromovou v ČR je tedy na dobré cestě. Je však třeba si uvědomit, že se jedná o dlouhodobý projekt, jehož úspěšnost bude záviset zejména na zajištění kontinuální péče o biotopy, výzkumu, monitoringu apod. Například pouhé zbudování umělého líhniště v jednom roce není v žádném případě finálním krokem tohoto opatření. K zajištění funkčnosti musí být každé líhniště pravidelně doplňováno substrátem a ve vhodnou dobu převrstveno. ZP by měl v příštích letech zajistit realizaci právě těchto nezbytných a pravidelných aktivit.


Box 2 Predátoři užovky stromové

    V létě 2009 byl schválen tříletý společný výzkumný projekt NP Thayatal a NP Podyjí, v rámci kterého budou řešena i některá opatření pro užovku stromovou navržená v ZP. Jedná se např. o detailní monitoring líhnišť a výzkum reprodukce (podobný jako v Poohří), telemetrickou studii, studium ekologie a potenciálních predátorů nebo mapování vhodných biotopů v okrajových částech areálu. Vzhledem k administrativnímu zdržení tohoto projektu se neuskutečnily všechny činnosti plánované v roce 2009, nicméně proběhl alespoň standardní monitoring oblasti a byli odchyceni a vybaveni vysílačkou dva jedinci užovky stromové, kteří budou dále telemetricky sledováni.
    Užovka stromová je popisována jako had, jenž se zdržuje na poměrně malém území a používá stejný úkryt i po celá léta. K výraznému zvýšení pohybové aktivity pak dochází v období reprodukce především u samců. Nejdelší známé přesuny činí přibližně 4 km. Užovka stromová díky ventrolaterálním hranám na spodní části těla velmi obratně šplhá. Je i dobrým plavcem, i když do vody často nevstupuje.
    Areál rozšíření užovky stromové se rozprostírá od severního Španělska přes jižní část střední Evropy, jižní a východní Evropu až k východnímu pobřeží Černého moře. Česká republika leží na severní hranici souvislého areálu, která prochází jižním a východním okrajem našeho území (populace v Podyjí a Bílých Karpatech). Třetím místem výskytu užovky stromové v ČR je Poohří, kde se jedná o malou izolovanou populaci a zároveň o nejsevernější současný výskyt druhu na světě. (Aktuální rozšíření v ČR je zobrazeno na mapě 1.)


Záchranný program užovky stromové v České republice

    Jak již bylo řečeno, o populaci užovky stromové v Bílých Karpatech toho zatím není příliš známo. To zohledňuje i ZP, který konkrétní cíle upřesní až po zjištění dalších údajů o populaci, jejích nárocích na prostředí a ohrožujících faktorech. Proto se ZP v Karpatech v prvních letech zaměřuje zejména na základní výzkum (kvantifikaci počtu jedinců, strukturu populace, upřesnění areálu rozšíření, specifikaci vhodných biotopů apod.). V roce 2008 byly provedeny první kroky, zaměřené na potvrzení výskytu užovky stromové na publikovaných lokalitách a na shromažďování základních údajů o jejím chování a migracích. Výsledky odhalily např. vysokou úmrtnost na silnici mezi obcemi Svatý Štěpán a Sidonie. Na základě těchto zjištění zde byla v roce 2009 zahájena ochrana jedinců při sečení příkopů u silnic.
    Vzhledem k nedostatečnému prozkoumání oblasti před přijetím ZP ani nebyla rea­lizována žádná opatření na podporu druhu. ZP tedy klade důraz na další výzkum místní populace a poté na upřesnění jednotlivých cílů a plánovaných opatření. Výzkumem populace v Karpatech se v současné době zabývá Ekologický institut ČSOP Veronica.


Box 1 Dlouhodobé cíle pro jednotlivé oblasti výskytu

    Významným přínosem ZP je, že některá jeho opatření jsou prospěšná nejen užovce stromové, ale i dalším druhům našich plazů. Dokazují to průběžné nálezy např. užovky obojkové (Natrix natrix) a hladké (Coronella austriaca) či slepýše křehkého (Anguis fragilis) na obnovených biotopech či ve zbudovaných líhništích. Z opatření pro záchranu užovky stromové však může mít prospěch i celá řada dalších rostlin a živočichů. Při dosavadní realizaci ZP se rovněž osvědčily jeho četné přílohy, které uvádějí metodiky a návody týkající se některých navrhovaných opatření (např. budování a monitoring líhnišť, péče o biotopové prvky či ochrana jedinců při údržbě příkopů u silnic). Tím je zajištěna systematičnost těchto činností a možnost jejich následného srovnání či vyhodnocení.


Box 3 Jak by mělo vypadat umělé líhniště?

    Raritní izolovaný výskyt užovky stromové v Poohří je pozůstatkem z doby holocénního klimatického optima. Fosilní nálezy ukazují, že druh byl přibližně před 8 000–5 000 lety rozšířen v Evropě až po dnešní Dánsko. Při pozdějším ochlazování začal plošně ustupovat k jihu. Severně od hranice souvislého areálu tak do dnešní doby zůstalo několik izolovaných populací, které se zachovaly na klimaticky příhodných místech. Za nejstarší hodnověrný údaj o výskytu užovky stromové v této oblasti je považován nález z roku 1880 z dnešní obce Korunní (Bayer 1894). Od roku 2005 probíhá v Poohří intenzivní výzkum této populace, který mj. ukázal, že dřívější oblast výskytu, rekonstruovaná na základě nálezů za posledních 10–15 let, mohla dosahovat rozlohy až 63 km2. Naproti tomu dnešní centrální oblast výskytu se rozkládá pouze na cca 8 km2. V plánu záchranného programu je opětovné rozšíření výskytu až na trojnásobek současné rozlohy (viz box 1).Odhad celkové velikosti populace v Poohří je 400–600 jedinců (
    Zachovat stav populace užovky stromové v oblasti Bílých Karpat a jižních Beskyd (kvantifikaci počtu jedinců a plochy biotopu není v současnosti s ohledem na omezené množství informací možné provést – cíle budou upřesněny po zjištění základních údajů o stavu karpatské populace, jejích nároků a ohrožujících faktorů).
    Lze říci, že v současné době již existuje jasná vize vhodného managementu v Poohří a Podyjí. Vzhledem k rozsáhlejšímu výskytu užovky stromové v Podyjí a někdy i kvůli nesouladu požadovaných zásahů s principy ochrany přírody v I. zóně NP Podyjí se zde záchranný program rozbíhá o něco pomaleji než v Poohří. V Karpatech, vzhledem k dosavadnímu nedostatku údajů o zdejší populaci, je navrhovaný management spíše v obecné rovině. V závislosti na získání nových údajů o výskytu, velikosti populace, migraci atd. bude postupně upřesňován.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00