Jak na věc


otakar ševčík holka modrooká noty

Škola houslových etud II. - Václav Krůček

    13 1.4.2 Pierre Gavinies ( ) Houslista, skladatel a pedagog Pierre Gavinies, syn houslaře jménem Francois Gavinies, byl jedním z nejvýznamnějších představitelů francouzské houslové školy. Je znám především díky své sbírce čtyřiadvaceti etud z roku 1794, v originálním znění Le recueil de Vingt-quatre Matinées. Tato Matinées se také hrávají v úpravě pro dvoje housle. Velkou část jeho tvorby však tvoří houslové sonáty, kterým věnoval přibližně patnáct opusů Bartolomeo Campagnoli ( ) Tento italský raně romantický virtuóz napsal podobně jako další houslisté (Fr. Geminiani, H. E. Kayser a další) kompletní houslovou školu s opusovým číslem 21. Tato škola je členěna do tří částí, z nichž první obsahuje 73 etud, druhá 67 a třetí 100 etud. Jeho další houslové dílo zahrnuje Šest duet pro housle a flétnu op. 2, Šest sonát pro housle a violoncello op. 6, Tři témata s variacemi pro dvoje housle, op. 7, a také nesmírně zajímavou sbírku Fantasie a kadence, jejíž celý název v doslovném překladu zní Umě


Houslová přípravka a škola pro začátečníky

    12 1.4 Skladatelé houslových etud V následující kapitole představím nejvýraznější osobnosti této oblasti houslové literatury a stručně uvedu jejich instruktivní dílo. Podobně jako prof. Ján Skladaný a PhDr. Viera Podhradská ve svých skriptech Dejiny a literatura huslí a violy (1988) budu postupovat chronologicky. Některé soubory etud (z důvodu omezeného prostoru) pouze zmíním, některé se pokusím charakterizovat podrobněji Pietro Antonio Locatelli ( ) V úvodní kapitolce co jsou etudy jsem se zmínila o různých významech pojmu studie, tedy ve smyslu etudy a ve smyslu pouhého označení kompozice jiného charakteru. Podobně je na tom dle mého mínění pojem capriccio. Z italštiny tento pojem přeložíme doslova jako rozmar, z čehož můžeme usoudit, že v podobě hudební formy bude mít capriccio charakter žertovný. V literatuře klávesových nástrojů je známo již od J. S. Bacha. Ačkoli Pietro Antonio Locatelli, žák významného skladatele a houslisty Arcangela Corelliho a jeden z prvních zastánců virtuóz


Houslová instruktivní literatura se zaměřením na etudy

    28 Příklad č. 2 H. E. Kayser: Etuda č. 11, op ročník 1. stupně (7-8 let) Na počátku prvního ročníku by již mělo být patrné, jakým způsobem asi bude probíhat další hudební rozvoj dítěte a jak rychle se dítě učí. Tato zjištění by měla být učiteli východiskem pro vytvoření konkrétních cílů, kterých se společně se žákem budou v následujícím pololetí snažit docílit. Je však důležité, aby tyto cíle byly v první řadě reálné a samozřejmě také adaptabilní. Během prvního ročníku by si žáci měli osvojit již všechny zcela základní pojmy hudební teorie. Kromě zmíněných již u PHV sem nepochybně patří předznamenání (křížek, béčko, i je zvládnout vyjmenovat), staccato, legato, triola, etuda, fráze, bleskový smyk, řetízek (způsob smyku), intervaly do oktávy (vědět že prázdné struny jsou v intervalu kvinty apod.), tříčtvrťový a čtyřčtvrťový takt, šestnáctinové noty, tečkovaný rytmus a podobně. Zároveň by žáci měli být schopni uvedené pojmy zapsat do not, pokud je to možné. Žáci by již také měli zvládnou


Houslová knížka 1 - Eva Bublová

    43 P. Rode: Capriccio č. 2 V polovině druhého ročníku druhého cyklu se dostáváme k našemu cíli, přijímacím zkouškám na konzervatoř. Jednou z etud připravených na tyto zkoušky by mohlo být Rodeho Capriccio č. 2. Zkušenějšímu hráči bude na první pohled jasné, že se jedná v podstatě o dvojhmatovou etudu. Přestože ve výsledku nezní žádné dvojzvuky, levá ruka je hmatá téměř celou dobu. Znamená to, že bychom tuto etudu měli nacvičovat podobně jako např. dvojhmatové stupnice, tedy tímto způsobem: samotný spodní tón dvojhmatu, následně vrchní a nakonec dohromady pomalu, plným tónem a se stoprocentní soustředěnou kontrolou intonace. Další způsob by mohl být dvojhmatový řetízek. Teprve po dosažení intonační jistoty v těchto způsobech zapojíme cvičení na rytmy. Příklad č.12 P. Rode: Capriccio č Přijímací zkoušky na konzervatoř Zásadním kritériem pro vyhodnocení efektivity tohoto školního vzdělávacího plánu je otázka, zda obsah literatury uvedené v posledním ročníku ZUŠ, kdy žák vykonává přijímací


Studánka op.103 - Stanislav Mach

    34 Učební osnova 3. ročníku vyučovaného předmětu Hra na housle výňatek ze ŠVP Hudební školy hl. m. Prahy: Žák rozlišuje dur a moll prstoklad orientuje se ve hře détaché, legato, staccato ovládá hru drobných etud zvládá hru s dalším nástrojem Vlastní návrh doporučené literatury žáka 3. ročníku 1. stupně: - stupnice v rozsahu tří oktáv + akord (dur, moll, příp. sextakordy) - jednoduché dvojhmaty způsobem spodní tón, vrchní tón a následně dvojzvuk - třetí díl Kayserova op. 32 (až na výjimky, které jsou spíše do 4. ročníku čísla 169, 176, 186, 212 apod.), také začátek op celý první díl (30 etud) Wohlfahrta op. 45, cca prvních 10 etud druhého sešitu - F. Wohlfahrt op. 74 do etudy č (H. Sitt op. 32 do etudy č. 11) - B. Campagnoli Houslová škola op. 21, do etudy č J. F. Mazas 1. díl opusu 36, např. etudy 6, 7 - R. Kreutzer 40 Etud či capriccií úvodní jednodušší etudy - J. Dont 20 cvičení op. 38 s doprovodem druhých houslí (první tři) F. Wohlfahrt Etuda op. 45, č. 42 Tato krásná melodická etud


Škola houslových etud I. - Václav Krůček

    30 maximální rozdíl mezi forte a piano, ve druhé repetici velký kontrast mezi legatem a staccatem. Příklad č. 3 - B. Campagnoli: Houslová škola op. 21, č. 28 F. Wohlfahrt Etuda op. 45, č. 4 (či op. 20, č. 3 stejný princip) Je třeba hledat způsoby, jak lze zpočátku co nejvíce zjednodušit zápis skladby. V případě této Wohlfahrtovy čtvrté etudy máme buď možnost šestnáctinové noty vázat legatem, aby každá doba vycházela smykem od žabky, nebo sjednotit zápis hodnotami not, tzn. všechny osminové noty rozdělit na dvě šestnáctinové. A nyní můžeme uplatnit způsob popsaný u předchozí uvedené etudy Bartolomea Campagnoliho. Kromě tohoto rytmu 1+3 a 3+1, bych doporučila další rytmické obměny či způsoby např. zahrát si etudu legato ve skupinkách po třech. Ve finální podobě bychom v pomalejším tempu měli zprvu dbát na rozdělení smyku podobně, jako by byla etuda napsaná například ve čtyřnásobném tempu (tedy vždy půlová nota a dvě čtvrťové). S průběžným procvičováním by se mělo zrychlovat tempo. Ve výs


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00