Jak na věc


petr bezruč: jen jedenkrát

Petr Bezruč Slezské písně : JEN JEDENKRÁT (úryvek)

    Klub přátel poezie, úvodní esej Jen jedenkrát Vilém Závada, plátěná vazba, s přebalem, ten na přehybu přední straně natržený, kniha dobrý stav, i s SP deskou, 188 stran
    Digitální reprodukce volných děl na této stránce jsou přístupné jako verejné vlastníctvo (public domain). Můžete si je volně stáhnout ve vysokém rozlišení a využívat k soukromým i komerčním účelům – kopírovat, sdílet i upravovat.
    6 nádherně rozkvetlé a dokonce i voněly. Společně už s modrou oblohou a sluncem v zádech umocňovaly překrásné putování podél řeky Moravice. V Jánských Koupelích jsem po lávce přešel na druhou stranu řeky a pohodlnou, už mnohem širší cestou proti proudu pomalu stoupal kolem mnoha chat k zotavovně Kružberk, kde je pozdně gotický kostelík Sv. Petra Pavla. Odtud už je úzká asfaltová cesta k přehradě postavené v roce Je to vodní nádrž s plochou 306 ha, která je zásobárnou vody pro Ostravsko. Její hráz je 285 m dlouhá, 9.5 m široká a má výšku 35 m. Zde jsem se rozhodoval, zda jít kratší cestou pro 5


JEN JEDENKRÁT/ ZÁSILKY ČASUAntikvariát / bazar

    4 Po málo frekventované silnici a modré turistické značce jsem klesal do Podhradí, odkud jsem pokračoval po červené značce kolem kempinku a podél řeky Moravice nádhernou cestou, spíše jen stezkou vysoko nad řekou, cesta často stoupá a traverzuje příkré svahy. Odměnou jsou pohledy z výšky dolů do údolí. Počasí bylo mnohem příznivější, než jsem předpokládal; nejprve velká oblačnost, dokonce i pár kapek spadlo, ale postupně se vyjasňovalo a slunečních paprsků stále přibývalo. Před obcí Zálužné na cestě leželo malé, asi zraněné srnče, ale neuměl jsem mu pomoci a bylo mi ho moc líto. V rekreační obci se mi nepodařilo kontaktovat žádného myslivce, který by možná poradil. Odtud jsem stoupal lesní cestou skoro 150 m nahoru k poutní kapli 14 svatých pomocníků a všiml si, že značení cesty oproti lednu se mnohem zlepšilo, a tak jsem lehce našel správnou 3


související díla

    3 Některým přátelům jsem dokonce napsal, že je to možná ještě lepší; počasí nemá žádný zásadní vliv na poznávání zdejších krás. Déšť, mlha, vítr stejně jako sníh letos, když jsem se tu toulal ve dnech ledna naposledy, neubírají šumící řece nic z jejího kouzla. Spíše naopak! Toto vysvětlení je hlavně pro Marii D., která mi k deníčku z portugalské poutní cestě mimo jiné napsala: Ty si dokážeš docela dobře užít každou cestu. Jen tě obdivuji, že nehubuješ na počasí Za osadou Zálužné jsem tehdy ve sněhu nenašel pokračování turistické cesty značené červeně a tak to byl můj reparát. V pátek jsem ve 4.17 hodin odjel vlakem z Jičína přes Nymburk a Kolín klimatizovaným poloprázdným expresem Vsacan jako jediný cestující v kupé do Hranic na Moravě, odkud jsem pokračoval přes Suchdol nad Odrou dalším vláčkem do Vítkova, kde jsem vystoupil v 9.55 hodin. Celkem to bylo 355 km. Ve vlaku jsem se stačil ještě jednou nasnídat. Vítkov Podhradí 4 km kempink 6 km U Lhotky nad jeskyní (405) 9 km Zálužné (378


pondělí až sobota 9:30-18, neděle 13-18 (prázdniny, svátky a ostatní zavíračky upřesňujeme v Aktualitách)

    7 cyklisty podél přehrady nebo delší po červené turistické cestě, až do Svatoňovic po stále mírně stoupající silnici, ale skoro bez provozu aut. Přišel jsem tedy do Svatoňovic, ale těsně před vlakovým nádražím na silnici zastavil řidič se starou Škodovkou a nabídl, že mne odveze, když vlak zrovna nejede. Jel do městečka Odry, kde bydlí. Svitla totiž naděje, že bych možná stihl některý vlak domů a nemusel spát v penzionu v blízkém Budišově nad Budišovkou. Řidič se představil jako makléř realitní společnosti, byl velice příjemný a ochotný. Dovezl mne až na vlakové nádraží, kde nám pokladní sdělila, že příští vlak do Suchdola jede až za hodinu a ten už nestihne poslední vlak dnes do Jičína. Jediná možnost byla jet do 16 km vzdálených Hranic na Moravě, odkud jel za 35 minut mezinárodní expres do Prahy. Pan Josef Skalka byl tak ochotný, že mne tam za 15 minut dovezl a já v pohodě cestoval přes Kolín a Nymburk do Jičína, kde jsem vystoupil už ve hodin. Cestou jsem stále něco pojídal ještě z
    5 odbočku na vrcholu stoupání vpravo, která v lednu buď chyběla, nebo byla zakrytá navátým sněhem. Následovalo prudké klesání U Mokřinek, kde se červená a zelená značka oddělují. Já pokračoval stále po červené do Jánských Koupelí, kde je zaniklá sláva kdysi věhlasných lázní, dříve zvaných Melečské Lázně v krásném idylickém údolí řeky Moravice se smrkovými lesy, kde byly léčivé minerální uhličito - železité prameny. Cesta dále vede převážně lesní krajinou, kde převažují bučiny a habry okolo meandrující řeky a menších skal. Jsou tu stopy po dobývání pokrývačských břidlic v podobě zamřížovaných otvorů a štol, výkopů a starých hald. Dřívější Jánské Koupele z 19. století s prameny silně uhličité kyselky již neexistují. Jejich dnešní stav je žalostný a rozpadající se budovy působí jako strašidelné přízraky; jen květiny kolem byly 4


otevírací doba v obchodě i v kavárně

    2 Petr Bezruč Slezské písně : JEN JEDENKRÁT (úryvek) Jen jedenkrát kolem mne šla láska. Vlas černý pad jí k pasu, a sladkým hlasem hovořila ke mně: Vy dobrého jste srdce, a s vámi bude šťastná každá žena. a krátký plachý pohled, jenž více řek než její sladká slova, jež řekla sladkým tónem, jak mluví se v mé vlasti u Těšína, šel s její řečí! - A já ji miloval a ona se mi vdala! Tak můj krb vyhas, v srdce lehly stíny, a smutek bez konce jde mojím žítím, když vzpomenu si často, že sladkým krokem kolem mne šla láska, a já přirazil dveře svojí chaty, a nikdy víc se nenavrátí zpátky! údolím Moravice část Jako modrá stuha se napříč Nízkým Jeseníkem klikatí tok řeky Moravice. Čistá přírodní řeka v hlubokém zalesněném kouzelném údolí je pro mne pokaždé výzvou; nádherná příroda, klid a romantika skoro jako nedávná poutní cesta. Je to výlet, který potěší i ve špatném počasí a proto jsem se sem vydal, i když předpověď nebyla nejlepší a nelitoval jsem. 1

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00