Jak na věc


popravy válečných zločinců

Válečný zločinec Wolfram von Wolmar zůstal nepotrestán

    Čtenáři mají na paměti obstrukce z německé strany a liknavost ze strany české kolem stíhání surového terezínského dozorce a úředníka pražského gestapa Antona Mallotha. Několikrát jsem v Poslanecké sněmovně interpeloval ministryni spravedlnosti Dr. Parkanovou i premiéra Klause. I »kmet« Malloth dožil v poklidu v domově důchodců pod ochranou spolku »válečných veteránů«, který vede dcera H. Himmlera.
    Po okupaci českých zemí ho poslal říšský vedoucí SS H. Himmler do Prahy, aby při úřadu říšského protektora vybudoval a řídil tzv. tiskové oddělení – nacistickou cenzuru protektorátního tisku. Vše činil ke spokojenosti jak Hitlera, tak Heydricha a Franka.
    Již 31. ledna 1940 ho povýšili na SS-Hauptsturmführera – kapitána. Na jeho kontě je celá řada zatčených, popravených a obětí v koncentračních táborech (Zdeněk Schmoranz, dr. Osvald Svoboda, Luděk Stránský, dr. František Hofman, redaktoři Kladiva, Zeman, Žák, Koháček, Schnebl, Simon, Kustoš, Petrbauer).
    Po orientačním výslechu 26. ledna 1950 se netajil obavou, že bude vydán do Československa. Z tehdy obligátních důvodů – »pro nedostatek důkazů« – ho propustili. Pro jistotu urychleně zmizel v Německé spolkové republice, ještě nedávno žil v Düsseldorfu a přispíval do Sudetendeutsche Zeitung. Mohli jsme ho najít pod pravým jménem i v tamním telefonním seznamu.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00