Jak na věc


radary na dálnici d11

Obchodní úspěchy našich pasivních radarů

    Nejdříve se pomocí Dopplerova jevu přibližně určí poloha a rychlost letounu a dalším zpracováním signálu s využitím potlačení šumu, zahrnutím mnoha vlivů ovlivňujících šíření radiových vln (včetně změn v ionosféře Země) se určí poloha a rychlost letounu s přesností stejnou nebo lepší jako u aktivních radarů. Přesný způsob zpracování signálu nám nikdo neprozradí, je součástí mnoha patentů a to zejména těch tajných. Nejméně dvoufázové vyhodnocování naznačuje, že se jedná o zpracování signálu numerickými iteračními metodami s užitím opačné Fourierovy transformace, konvoluce a dalších matematických metod zpracování vlnového signálu. Složité matematické výpočty potřebují velmi výkonný počítač, aby bylo možná data zpracovávat v reálném čase.
    I když považujeme pasivní radary za něco zcela výjimečného, jsou v provozu na mnoha místech kolem nás. Nevyužívají všechny finesy radarů vojenských, ale přesto jsou dostatečně přesné. Setkáváme se s nimi na letištích, kde se s jejich pomocí řídí provoz v okolí letiště a přímo na něm a to včetně pozemního personálu. Řízení letového provozu České republiky vybavilo českým systémem firmy ERA letiště v Ruzyni. Pro představu o složitosti vojenské radarové sítě uvádím, že v Ruzyni informace shromažďuje 15 přijímacích stanic rozmístěných v okolí letiště.


Pasivní radary jako strategická zbraň

    O nějakých obchodních úspěších lze hovořit pouze u civilní verze pasivních radiolokátorů k řízení provozu na letištích. Mimo Prahy je vlastní letiště v Kodani a Santiagu de Chile. Ovšem díky zbabělosti našich politiků, zůstávají nejlukrativnější vojenské zakázky nedostupné. Jeden radiolokátor Věra stojí asi 100 miliónů dolarů. A to už je cena, za kterou by se vyplatilo trochu bojovat.
    Na čele vývoje pasivních radarů vždycky stála Česká republika, i když jsme princip pasivního radaru nevymysleli, byli jsme první, kdo pochopil jeho strategický význam. Takže zatímco v Tesle Pardubice v sedmdesátých letech vzniknul první český pasivní radar Ramona, západ vesele budoval síť aktivních radarů a možnosti rušení klasických radarů. O vývoji pasivních radarů ve východním bloku věděl, ale nedokázal odhadnout jejich význam. Podle analytiků by tato ignorace v teoretickém vojenském střetu přivodila obrovskou porážku západních vzdušných sil. Východ by neměl problémy se sledováním oblohy, ale západ by byl brzy po započetí konfliktu "slepý". V osmdesátých letech přišla na svět silně vylepšená Tamara. Před rokem 1989 bylo prodáno 32 kompletů Ramona a 21 Tamara.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00