Jak na věc


sklonovani vlastní cizi jmena procvicovani online

Skloňování jmen středního rodu zakončených na -um, -on, -ma

    Přejatá podstatná jména, která mají před -um souhlásku, řadíme ve spisovné češtině k podstatným jménům středního rodu a skloňujeme je podle vzoru „město“. S výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se koncové -um při skloňování odsouvá:
     - podstatná jména s těmito koncovkami jsou typicky středního rodu: -lein, -chen, -ment stejně jako podstatná jména s předponou Ge-  - města, světadíly, barvy, zdrobněliny a podstatná jména vzniklá ze sloves jsou typicky středního rodu
    Takto se skloňují např. podstatná jména: jubileum, muzeum, koloseum, linoleum, lyceum; akvárium, delirium, evangelium, gymnázium, krematorium, kritérium, morfium, pódium, prezidium, privilegium, radium, sanatorium, sympozium; baryum; individuum, kontinuum, vakuum.
    Přejatá podstatná jména, která mají před -on samohlásku (dnes jsou řídká), skloňujeme v j. č. a v 1., 4. a 5. p. mn. č. podle vzoru „město“, ostatní pády mn. č. jsou podle vzoru „moře“. S výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se koncové -on při skloňování odsouvá:


Podstatná jména, která mají před koncovým -um samohlásku

    Podstatná jména přejatá (z latiny nebo řečtiny), která mají před -um samohlásku, skloňujeme v j. č. a v 1., 4. a 5. p. mn. č. podle vzoru „město“, ostatní pády mn. č. jsou podle vzoru „moře“. S výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se koncové -um při skloňování odsouvá:
    Podstatná jména středního rodu (řeckého původu), která jsou v 1., ve 4. a 5. p. j. č. zakončena na -ma, mají v ostatních pádech navíc kmenotvornou příponu -at-.
    - zdrobněliny jsou vždy středního rodu - tvoří se příponou -chen/ -lein a přehlasováním samohlásek a, o, u - zdrobněliny nemění svůj tvar ani v plurálu 
    - tato jména mají v 2., 3. a 4. pádu koncovku -en - tato jména často končí na -e, -ent, -ant, -oge, -ist, -at - jedná se většinou o názvy osob, národnosti nebo zvířata
    U přejatých výrazů, které mají před -um souhlásku k, se v 6. p. mn. č. užívá koncovka -ách, např. o afrodiziakách, analgetikách, antibiotikách, narkotikách, specifikách (k tomu srov. Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č.).


Podstatná jména, která mají před koncovým -um souhlásku k

    Stejně se skloňují například podstatná jména aroma → aromatu (i neskl.), astma → astmatu, dilema → dilematu, dogma → dogmatu, klima → klimatu, kóma → kómatu, panoráma → panorámatu i panoramatu (i žen. tvar panorámy), paradigma → paradigmatu, plazma ‚ionizovaný plyn‘ → plazmatu, réma → rématu, revma → revmatu (i neskl.), schéma → schématu, schizma → schizmatu, syntagma → syntagmatu, téma → tématu, trauma → traumatu, zeugma → zeugmatu (pokud se u některého z uvedených podstatných jmen výjimečně vyskytne v 6. p. j. č. i zakončení -ě, je tato podoba pociťována jako zastaralá).
     - podstatná jména s těmito koncovkami jsou typicky mužského rodu: -ismus, -or, -ant, -ent - názvy dnů a měsíců jsou mužského rodu stejně jako krátká podstatná jména odvozená ze sloves bez koncovek
    Přejatá podstatná jména, která mají před -on souhlásku, skloňujeme podle vzoru „město“. S výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se koncové -on při skloňování odsouvá:
    U přejatých výrazů, které mají před -on souhlásku k, se v 6. p. mn. č. užívá koncovka -ách (např. o hypokoristikách), u těch neuter, která mají před -on souhlásku ch, pak -ách vedle -ích (např. o distichách/distiších).
    Pozn.: U podstatného jména datum lze v některých typech textů (zvláště těch, v nichž je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data) tolerovat i tvary mužského rodu, zejména v množném čísle, tj. datumy, datumů, datumům, datumy, o datumech, datumy, např. V uložených datech (‚údajích‘) se bude nejčastěji vyhledávat podle datumů (‚kalendářních dat‘).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00