Jak na věc


t sokol tasovice

FC ŽĎAS Žďár n. S. - FC Vysočina Jihlava B (Fortuna Divize D, 14. kolo)

    Tasovice byly původně českou obcí. Svědčí o tom i žádost opata Louckého kláštera Šebestiana II., který ještě v roce 1599 žádal o zproštění funkce opata, jelikož „není mocen českého jazyka“. Přesto, nebo právě proto, již o pár let později byla na příkaz Anny Tasovické, která působila v letech 1598 – 1613 jako abatyše na Starém Brně, původní česká obecní zřízení přeložena do němčiny.
    7. května 1945 došlo bez boje k osvobození Tasovic. Německé obyvatelstvo se chovalo klidně a pasivně v naději, že život pro ně bude bude pokračovat v míru v osvobozené republice, tak jak před válkou. V souvislosti s novým poválečným uspořádáním došlo však k zabavení majetku a národního občanství německých obyvatel. V polovině června 1945 přicházejí do Tasovic první osídlenci z Moravského Slovácka. Soužití českých a německých obyvatel pod jednou střechou probíhalo většinou bez problémů. Začátkem srpna 1945 byl vydán příkaz pro německé obyvatelstvo k opuštění svých domů a k přesunu do sousedního Rakouska. V obci zůstali z předválečných obyvatel pouze ti, kteří se přihlásili k české národnosti.
    Na konci 19.století žily Tasovice čilým společenským životem. Byly v této době již plně poněmčené, česká menšina zcela zanika. Obec měla téměř dnešní podobu.


FC PBS Velká Bíteš - Tatran Ždírec n. D. (Fortuna Divize D, 14. kolo)

    Historie obce Tasovice se zmiňuje o dávnověkém osídlení (od starší doby kamenné), o čem svědčí archeologické nálezy notáře Palliardiho uložené v Moravském muzeu v Brně
    Dne 8 a 9. října 1938 vstoupilo do jihomoravského pohraničí nacistické vojsko. Obec v té době byla ryze německá. Pro většinu Jižní Moravy však tyto změny znamenaly úplnou výměnu obyvatelstva. Tasovice a Hodonice byly za války pod jednou obecní správou s názvem Kirschfeld (třešňové pole).
    Oficiální psaná historie obce začíná datem 12.července 1234, kdy po smrti Přemysla Otakara I., král Václav I. daruje části obce Tasovice, Hodonice a Výrovice Louckému klášteru. Loucký klášter začal od té doby využívat svého práva a dosazoval své řeholníky na tasovický farní úřad. V roce 1363 se v listinách také poprvé objevuje jméno Petra z Tasovic. Jednalo se patrně o Petra Hechta z Rosic, který užíval toho jména poté, co dostal lénem část Tasovic (4 lány a čtvrt dvora)


TJ Sokol Lanžhot - SK Bystřice nad Pernštejnem (Fortuna Divize D, 14. kolo)

    Neoddělitelnou součástí života v Tasovicích je také kulturní a sportovní činnost. TJ Sokol Tasovice hned po válce zakládá fotbalový oddíl, tradici v Tasovicích mají ostatky s tradičním válením dýní a pochováváním basy, v listopadu na Martina se konají tradiční Martinské krojované hody, Tasovice jsou také proslaveny již zmiňovanou tradiční Tasovickou výstavou vín.
    O původu názvu Tasovice existují pouze domněnky v souvislosti se znojemským rychtářem Tasso, nebo odvozením od jména Tas (staršina, vladyka). První zmínka o Tasovicích byla nalezena v dokumentu o Znojmě z roku 950. Píše se v ní, že znojemský purkrabí, velitel posádky znojemského hradu a lenní pán Walter von Tasso získal v roce 996 jako dar za zásluhy polnosti, které pojmenoval svým jménem Tasovice a Valtrovice.. Podle pozdějšího zkoumání je však tato listina považována za podvrh, proto není možné opírat se ani o údaje v ní zanesené. Předváleční občané Tasovic přesto uvádějí tento rok 996 za rok založení obce Tasovice


MSK Břeclav - TJ Sokol Lanžhot (Fortuna Divize D, 26. kolo)

    Již před 1. světovou válkou začaly zejména v pohraničních oblastech sílit obavy německého obyvatelstva ze vzniku samostatného českého státu. Německy mluvící občané se začali nazývat sudetskými Němci a jejich poslanci se snažili o vytvoření samostatných provincií tvořených oblastmi s převahou německých obyvatel. Později se snažili o připojení k nové Rakouské republice. Po vzniku ČSR 28.10.1918 se obec Tasovice stala součástí nově vzniklého státu.
    Kulturní společenské dominanty obce tvoří kostel Nanebevztí Panny Marie s přilehlým objektem fary v centru obce, kostel K. M. Hofbauera na naměstí, zde se také nachází budova Obecního úřadu, Tasovický splav, budova Základní školy Tasovice, Vinárna u Petra z Tasovic.
    Podzim 1945 se stal počátkem nového života v obci Tasovice. Obec je osídlovaná občany hlavně z moravského Slovácka, dále volyňskými Čechy ze SSSR a reemigranty z Rumunska.Již červenci 1945 vznikl Sbor dobrovolných hasičů Tasovice, v záři 1945 zahájila provoz základní škola, v lednu 1946 vznikla vinařská besídka – předchůdce Českého zahrádkářského svazu, v červenci 1946 vznikl TJ Sokol Tasovice, v lednu 1947 zahájila provoz Mateřská školka, v březnu 1950 je založeno JZD. Od 60. let se postupně rozvíjí bytová výstavba formou rodinných domů.


SK Bystřice nad Pernštejnem - TJ Sokol Tasovice (Fortuna Divize D, 26. kolo)

    Rok 1584 byl památným rokem pro tasovické svobodné usedlíky. Od tohoto roku měli všichni přiznané právo „dědičného postoupení na cizí osoby“ – t.zn. odkázání svého majetku rodině. To však neplatilo pro nevolníky.
    Zvláštní kapitolou v historii obce je pěstování a výroba vína. Tato činnost má v Tasovicích hluboké kořeny. Pováleční dosídlenci však měli jen minimální zkušenosti s touto činností. V roce 1945 bylo v obci 68 ha vinic, které však byly přestárlé a postupně přešly pod JZD a byly obnovovány. Na přelomu 60. a 70. let došlo k největšímu rozvoji vinařských tratí. Místní vinaři dostávali ocenění za svá vína na nejrůznějších výstavách a přehlídkách vín. Věhlas široko daleko má také Tasovická výstava vín, kterou pořádají místní zahrádkáři.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00