Jak na věc


změři výšku stromu

Podle NKÚ reagovaly Lesy ČR i MZe na kůrovcovou kalamitu pomalu

    Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR přijaly opatření reagující na extrémní rozšíření kůrovce s velkou časovou prodlevou. I v období kůrovcové kalamity LČR převedly do státního...
    „Role starých stromů v uhlíkové dynamice lesa je nepominutelná,” dodal jeden ze spoluautorů, Adrian Das. A s typicky americkou názorností připojil příklad: „Je to asi stejné, jako kdyby ve vašem oblíbeném baseballovém družstvu byli největšími hvězdami devadesátníci,” dodal.


MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

    Nedoceňujeme lesy, zaznělo počátkem června na římské konferenci OSN ke světovému týdnu lesů z úst ředitelky Agentury OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) Evy MĂĽllerové. Považujeme je za „plíce planety” a domov osmi z každých deseti živočišných a rostlinných druhů, ale měli jsme jen mlhavou představu o jejich skutečné důležitosti pro blaho člověka. „Potraviny z lesů - ovoce, ořechy, houby, listy, kořeny, zvířata a dokonce i hmyz - často představují důležitou součást jídelníčku obyvatel venkova, jakousi železnou zásobu pro období nouze,” řekla šéfka FAO. „Lesy, nejen stromy, ale i lesní hospodářství, jsou významnou garancí potravinové bezpečnosti, výživy a živobytí v mnoha ohledech - potravin, paliva, zaměstnanosti a finančních příjmů,” dodala. Na potvrzení svých slov prezentovala zprávu FAO o podílu světových lesů na existenčních jistotách lidstva. Takový pohled nebyl ještě v nedávné minulosti vůbec běžný. Čísla jsou pro mnohé, včetně expertů, překvapením. Příjmy z oficiálního lesnict
    Ministerstvo zemědělství by mělo dostat letos dalších sedm miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou a 1,6 miliardy korun na boj se suchem. Ministerstvo životního...
    „Potřebujeme si uvědomit, že velké staré stromy jsou těmi, kdo odebírá CO2 z atmosféry nejrychleji,” připomenul závěrem Stephenson. „Je to dobrý argument, abychom si víc hleděli starých stromů.” Podle britského výzkumu z roku 2012 představují velké staré stromy v evropských lesích jen dvě procenta jedinců, je v nich ale soustředěno 25 procent veškeré biomasy lesa.
    Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.


Jarní kůrovcová mapa zveřejněna

    Zatímco dítě v letech dospívání roste „jako z vody”, stromy se doopravdy „rozjedou” teprve ke stáru. Navíc neznají stárnutí čili senescenci. Zemřou jedině v důsledku přesily vnějších „nepřátel” - škůdců, parazitů nebo živlů. A samozřejmě dřevorubců. „Stromy rostou jako o závod celý svůj život,” tvrdí Nathan Stephenson z kalifornské pobočky Americké geologické služby USGS. Spolu se čtyřmi desítkami kolegů botaniků z šesti kontinentů publikoval počátkem letošního března v časopisu Nature pozoruhodnou studii. Vyvrací letité přesvědčení, že nejrychleji roste mladý les. „Je to obráceně, staré stromy každoročně přibírají víc než v předešlém roce. A platí to všude, kde jsme to zkoumali.”
    Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionů sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a...
    Silvarium.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.Dodavatelem obsahu serveru Silvarium.cz a osobou vykonávající redakční odpovědnost je společnost Lesnická práce s.r.o.The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.


Velká voda se díky přírodnímu korytu Debrného potoka rozlila do krajiny

    Kalifornský expert už v roce 2010 při výzkumu tamních unikátních sekvojových lesů zjistil, že tyto obři rostou po celou svou několikasetletou existenci. Stephenson s dobrovolníky proměřil od základny až po vrcholek 43 solitérně rostoucích jedinců dvou druhů obřích stromů - blahovičníku Eucalyptus regnans, v USA známého jako horský jasan, a sekvoje vždyzelené (Sequoia sempervirens). Oba druhy často rostou do výšky přes sto metrů. Nespokojil se tehdy s klasickou metodikou výpočtu, kdy se ve výšce člověka přesně změří obvod stromu, roční přírůstek, obvod koruny a výška a pak se extrapoluje celkový přírůstek hmoty stromu. Takto měřeno se růst stromu stářím zpomaloval nebo i stagnoval. Jenže Stephensonovo detailní měření ukázalo, že celkové zesílení hlavního kmene a korunních větví včetně většího počtu listů představuje významný nárůst dřevní hmoty, a to i u těch nejstarších z měřených stromů.
    Moderní lesní hospodářství vychází z přesvědčení, že čím je strom starší, tím pomaleji roste. Tato teorie - protože podle Stephensona o tom nevypovídá žádná vědecká studie - se opírá o měření množství pohlceného oxidu uhličitého na určitou plochu lesa. Zdá se to logické, mladý les, plný čerstvých, bohatě olistěných větví, pohltí víc CO2 než stejná lesní plocha porostlá mohutnými velikány. Stromy pohlcený plyn, přesněji uhlík z něho, ukládají ve svých tkáních, tedy ve dřevě, kůře a listech. Vědci proto předpokládali, že staré stromy odnímají z atmosféry méně uhlíku a rostou tedy už pomalu.


Ministerstvo financí uvolní 7 miliard na boj s kůrovcem

    „Podle mne jsme setrvávali v omylu kvůli našemu antropocentrickému přístupu - jako mimina rosteme pomalu, v dospívání to ale nabere rychlost a později, už jako dospělí, růst přestaneme,” vysvětlil Stephenson. „Jenže stromy, jakmile dosáhnou tempa růstu v období dospívání, už nezpomalí nikdy.” V komentáři ke studii poznamenal, že kdyby stejné charakteristiky růstu měly platit i u lidí a my nezpomalili svůj růst po dosažení dospělosti, vážili bychom ve středním věku několik metrických centů a při odchodu do penze víc než jednu tunu.
    „Údaje tradičně vycházely nikoli z měření výkonu jednotlivých stromů. A v tom je ten háček,” poznamenal ke Stephensonově studii Todd Dawson z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Lesníci byli přesvědčeni, že staré stromy už moc nerostou, protože jak les stárne, stává se z hlediska těžby dřeva stále méně produktivní.” Dawson patří k té menší skupině odborníků, kteří Stephensonovu studii podpořili. Většina vědců se k jejím převratným závěrům staví skepticky.
    Překvapivé zjištění neznamená, že by ekologové měli zahodit svoje počítačové modely, podle kterých zjišťují množství oxidu uhličitého absorbovaného lesem z atmosféry. Jak potvrdilo mnoho předchozích výzkumů, mladé lesy skutečně vážou víc uhlíku. Důvod je jednoduchý - na stejné ploše je stromů víc. Má-li se ale počítat na základě stromů jako jednotlivých celků, staré stromy jsou v jímání uhlíku mnohem efektivnější.


Ministr zemědělství jmenoval nového ředitele Národního zemědělského muzea

    V letošní studii vědci použili údaje o celkem 670 tisících stromů čtyř set druhů z tropů a mírného pásma. Celých 97 procent druhů rostlo po celou dobu svého života. Stromy s průměrem kmene kolem 100 centimetrů typicky přibírají na hmotnosti podle druhu 10 až 200 kilogramů za rok, v průměru 103 kg. To je téměř trojnásobek ve srovnání se stromy stejného druhu, ale s kmenem širokým jen půl metru. Extrémně velcí a staří jedinci dokázali ročně „přibrat” ve dřevě, kůře a listech kolem 600 kilogramů. V jednom lese na západě USA, tvořeném jen ze šesti procent velmi starými stromy o průměru kmene přes jeden metr, tyto stromy představovaly plnou třetinu nárůstu dřevní hmoty celého lesa.
    Stephensonova studie rovněž upozorňuje na úskalí absorpce uhlíku v lese se starými stromy. Tito velikáni samozřejmě podléhají čas od času nevyhnutelnému konci. Pak se do životního prostředí z rozkládajícího se obra uvolní rovněž obrovité množství uhlíku.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00